Centrum distančního vzdělávání

Slovník DiV

action learning se praktikuje zejména v Anglii v kontaktní výuce, kam řadíme i tutoriály. Tato forma je aplikována při seminářích a tutoriálech pro dospělé. Akční učení je přístupem (metodou) pro rozvoj lidí v organizaci, kdy jsou úkoly používány jako prostředek pro výuku. Je to založeno na předpokladu, že nelze efektivní vzdělávání odtrhnout od provádění aktivit. Stručně lze označit za činnostní učení.

administrace - soubor činností nezbytných pro zakládání, vedení a řízení (vyřizování) agend, souvisejících s organizací distančního studia. Hlavní agendy jsou patrné z popisu práce administrátora.

administrátor - odborný pracovník, který odpovídá za evidenci studujících, rozesílání a odevzdávání samostatných prací, evidenci vykonaných zkoušek, pracovních smluv, monitoring tutorů a tutoriálů (včetně jejich hodnocení studujícími i tutory), odměňování zaměstnanců vzdělávací instituce, za průběžné hodnocení studia a komunikuje se studujícími i odbornými pracovníky v popsaných oblastech.

adresát - člen skupiny cílové nebo studijní. viz skupina cílová.

akreditace - uznání platnosti studijního programu nebo kurzu a možnosti jeho realizace za podmínek, stanovených v předepsané dokumentaci a/nebo za podmínek stanovených oprávněnými posuzovateli.

Akreditaci vysokoškolským studijním programům uděluje v akreditačním řízení Akreditační komise, jejíž 21 členů jmenuje na návrh ministra vláda ČR. Funkční období členů je šestileté. Akreditační komise zároveň pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a posuzuje vzdělávací i vědeckou, výzkumnou, vývojovou a uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol.

V rámci celoživotního vzdělávání je přímo při MŠMT ČR zřízena komise pro akreditaci vzdělávacích institucí, ověřující způsobilost těchto institucí pro realizaci rekvalifikačních (negraduálních) programů a kurzů. Akreditace distančních studijních programů a kurzů probíhá ve zvláštním řízení, vzhledem k mnoha specifickým rysům, které tato forma studia vyžaduje.

algoritmus (algorithms/procedures) je diagram, který ukazuje explicitní spojení mezi ideami.

alternativy způsobu hodnocení – při hodnocení je nutno myslit na toho, komu je hodnocení adresováno a čeho se má hodnocením dosáhnout. Zvážíme-li některé možnosti forem hodnocení nevyhovující práce studujícího, může tutor:

- ohodnotit samostatnou práci nepříznivou známkou,

- může nehodnotit práci známkou a napsat písemné připomínky k práci,

- může pozvat studujícího ke konzultaci a probrat s ním chyby.

analýza studia (statistická) - různé podrobný rozbor hromadných údajů získaných prostřednictvím anket samostatných prací studujících, zkoušek, připomínek ke studiu i dalších podnětů, při němž se sleduje četnost výskytu stejných nebo podobných jevů, jejich závažnost, podmíněnost výskytu, možné nebo pravděpodobné příčiny atd. Cílem analýzy je zkvalitnění studia obsahovými inovacemi učiva, zlepšením studijních materiálů i zlepšení práce tutorů, konzultantů, administrátorů, manažerů apod.

ankety - sociologická šetření, sloužící operativnímu a objektivovanému řízení průběhu distančního studia, organizaci tohoto studia, monitorování výsledků, administraci a logistice.

anonymita hodnocení – zásadním předpokladem objektivního hodnocení je anonymita hodnotitele, i když není nutnou podmínkou a studujícím by mělo být sděleno, že se pochopitelně podepsat mohou.

archiv konference lze s úspěchem využít při úpravách studijního textu či při tvorbě nové studijní opory. Analýza archivu pomůže např. odhalit slabá místa učebních materiálů.

audit (kvality) - nezávislé posouzení kvality distančního studijního programu, kurzu nebo komplexní zhodnocení kvality fungování. instituce vzdělávající distančně odborníky působícími mimo tuto instituci.

autoevaluace - sebehodnocení kvality fungování vzdělávací instituce. Je nezbytná pro sestavení sebehodnotící zprávy, která tvoří výchozí dokument pro práci komise expertů, porovnávajících při evaluaci údaje uvedené ve zprávě se skutečnostmi, zjištěnými při expertize edukativního potenciálu instituce vzdělávající distančně.

autoregulace - sebekontrola při studiu distančního studijního programu nebo kurzu, umožněná zejména dávkováním učiva a metodickými prostředky vnitřní zpětné vazby.

balíček studijní - viz balík výukový.

balík výukový - soubor studijních materiálů (multimediálních pomůcek), vztahujících se k určitému studijnímu programu, kurzu, předmětu či modulu. Vzdělávací instituce jej studujícím zasílá po zaplacení stanoveného poplatku. Zásilka může obsahovat i laboratorní komplety chemikálií, přístrojů, nádob apod. a také podrobné pokyny pro jejich využití ke studiu.

bariéry komunikace – úspěšnost každého tutora závisí především na jeho schopnostech komunikovat se studujícími, kteří jsou dospělí, mnohdy vysoce vzdělaní a inteligentní lidé. Hlavní bariéry, které se mohou vyskytnout při komunikaci jsou následující:

- nesrozumitelnost logopedická (poruchy a vady řeči),

- nesrozumitelnost obsahová (špatné formulování myšlenek),

- užívání slov, kterým druhá strana nerozumí nebo mají několik významů,

- neschopnost naslouchat,

- nepozornost (zejména při naslouchání),

- zaujatost posluchačů,

- skákání do řeči,

- neschopnost vžít se do situace druhé strany a poznat potřeby partnera, se kterým komunikujeme,

- neschopnost „číst“ mimoslovní signály (gesta, pohledy očí, mimika),

- netrpělivost a spěch,

- polemizování v nevhodnou dobu,

- ironie a pohrdavé vyjadřování,

- poučování,

- přehánění.

bílé prostory jsou důležitým aktivizujícím prvkem distančního textu. Je to prostor pro dopisování detailů, řešení problémů, potřebnou kalkulaci, vytvoření přehledu atd.

blended learning - kombinace e-learningu s prezenční formou výuky

Bloomova taxonomie cílů v kognitivní doméně obsahuje šest kategorií intelektuálních cílů, které jsou považovány za určité hladiny a postupují od nejjednodušší (znalost) k nejsložitější (hodnotící posouzení).

CBT - angl. Computer-Based Training = "vzdělávání se za podpory počítačů"

centrum logistické - specializované pracoviště, zajišťující skladovací, vydavatelskou, kompletovací, zasilatelskou a další agendy, týkající se (multimediálních) studijních materiálů resp. studijních (výukových) balíčků.

centrum studijní - středisko, umožňující svým technickým vybavením studujícím využívat multimediální prostředky a pomůcky. Často jde o prostory, v nichž se mohou setkávat studující navzájem i s tutory, konzultanty a konat zkoušky. Studijní centra mohou být propojena do regionální, celostátní nebo mezinárodní sítě.

centrum distančního vzdělávání - často je tak nazýváno středisko zřízené na vysoké škole nebo při jiné vzdělávací instituci specializované na tvorbu, zavádění a realizaci distančních studijních programů a kurzů.

Rozhodnutím MŠMT ČR bylo k 1.10. 1995 zřízeno NÁRODNÍ CENTRUM DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - NCDiV (při Centru pro studium vysokého školství v Praze). Předmětem činnosti NCDiV je zejména:

- seznamovat zájemce s kompletní studijní nabídkou všech programů a kurzů konaných v ČR distanční formou,

- koordinovat středoškolské a vysokoškolské distanční studium ve školských institucích poskytujících školní vzdělání podle školských zákonů a koordinovat činnost v distančních kurzech, pokud vedou k získání celostátně platných certifikátů,

- spolupracovat s institucemi a orgány, které působí v oblasti DiV (i zahraničními),

- vytvářet a udržovat podmínky pro zapojení systému DiV v ČR na evropskou síť distančního vzdělávání (EDEN), popř. další sítě,

- vykonávat vlastní pedagogickou činnost v oblasti DiV včetně přípravy studijních programů a didaktických prostředků.

certifikace - vydání certifikátu, tj. osvědčení o kvalitě výrobku nebo služby.

certifikát - doklad o kvalitě výrobku nebo služby; v oblasti DiV to znamená osvědčení o absolvování studijního programu nebo kurzu, který může mít i celostátní platnost, pokud byl kurz nebo studijní program akreditován.

cíl výuky je zamýšlený a očekávaný výsledek, k němuž učitel v součinnosti se studenty směřuje. Je vyjádřen ve změnách, jichž se prostřednictvím vyučování dosahuje ve vědomostech, dovednostech, vlastnostech studentů a v jejich osobnostním rozvoji (Skalková, 1999).

cíle vzdělávací (didaktické, studijní) - stručná a výstižná formulace záměrů studijního programu nebo kurzu, shrnující to, co by studující měli znát a umět udělat v důsledku účasti na určité části distančního studia nebo po jeho absolvování.

databáze - uspořádaný soubor informací speciálně nebo mnohostranné využitelný. Přístup k datům může být chráněn, anebo být volný. Soubor je zpravidla pravidelné aktualizován. Pro rozvoj DiV mají význam zejména databáze expertů (tutorů, konzultantů; autorů studijních textů), multimediálních pomůcek; studijních programů a kurzů; studujících.

dávkování učiva - způsob rozdělení učiva na didakticky efektivní jednotky, jejichž osvojení je prověřováno vnitřními zpětnovazebními opatřeními.

diagram je symbolické znázornění vztahu dvou nebo více proměnných, prostorového rozmístění objektů, časového průběhu jevů apod. Umožňuje jejich zjednodušené a názorné vyjádření bez rozsáhlého popisu... (Průcha aj. 2001)

dílčí cíl výuky je konkrétní vyjádření znalostí a dovedností, které bude žák po skončení lekce nebo hodiny ovládat (Pash a kol, 1998).

diskusní prostředí nabízejí kurzy dodávané prostřednictvím Internetu, které využívají on-line výukové prostředí. Diskusní prostředí mohou využívat studující podle svých potřeb a dle chuti komunikovat s ostatními. Do tohoto diskusního prostředí může také vstupovat tutor, který je tak bezprostředně informován o nejvíce frekventovaných a aktuálních problémech studujících.

diverzifikace studia (studijní nabídky) - rozrůznění, bohatost nabídky; počet distančních vzdělávacích programů nebo kurzů, které jsou k dispozici v rámci jedné vzdělávací instituce nebo v rámci celého systému DiV.

doba studia - časový interval mezi zahájením studia a jeho ukončením (v příznivém případě jeho absolvováním). V distančním vzdělávání se za zahájení studia považuje datum uzavření smlouvy mezi studujícím a představitelem vzdělávací instituce (výkonným manažerem).

doba studia standardní - vykalkulovaný časový interval potřebný pro absolvování studijního programu, kurzu nebo modulu, který lze při zvýšeném úsilí studujícího zkrátit nebo naopak prodloužit při snížení studijní zátěže.

dotazníky - formuláře, určené k písemnému zjišťování osobních údajů zájemců o distanční studium i odborných pracovníků (tutorů, konzultantů, autorů, examinátorů, logistiků, administrátorů, techniků) a údajů důležitých pro sledování studia (kontrolu i hodnocení průběhu a výsledků studia, tutoriálů, konzultací i dalších vzdělávacích akcí) včetně zkoušek a inovací učiva.

V DiV jde o hojně využívanou formu sběru faktických údajů i námětů pracovníků DiV a studujících.

dovednosti tutora – tutor musí především zvládnout odborný obsah modulu, který povede. Musí mít k dispozici kompletně celý výukový balík, který získávají studující a případně i příručku pro tutory, kterou sepsali autoři modulu jako konkrétní návod pro práci tutora. Tutor nemusí být v dané oblasti špičkovým odborníkem, avšak rozsah studované látky musí dobře ovládat. Dalším neméně důležitým předpokladem pro práci tutora v DiV je dobré zvládnutí technického minima při práci s počítačem a ovládání všech multimediálních prostředků a prvků informačních technologií, které daný modul (kurz) využívá.

efektivnost (pomůcek, studia, tutoriálů, ) - míra účinnosti, vyjadřovaná obecně poměrem mezi vynaloženými finančními náklady, studijním časem event. pracovním zatížením a dosaženým pedagogickým výsledkem.

Jde o složité a dosud málo přesné zjišťování, jehož věrohodnost závisí především na přesnosti vytýčení vzdělávacích cílů a spolehlivosti metod, kterými se zprostředkovává předávání učiva a zjišťují dosažené výsledky. Kalkulace nákladů („rozpočtování" studia) je přitom tou nejjednodušší činností.

V rámci smluvních vztahů mezi studujícími a vzdělávací institucí (uzavíraných na ekonomické bázi) jde nicméně o důležitou veličinu, jejíž sledování se postupně zpřesňuje, protože je jedním z ukazatelů kvality služeb poskytovaných vzdělávací institucí.

e-learning

1) moderní didaktická metoda, perspektivní zejména pro distanční formu vzdělávání. Studující získává studijní a informační zdroje prostřednictvím počítačové sítě. Prostřednictvím sítě také komunikuje se vzdělávací institucí, svým tutorem i ostatními studujícími.

2) E-learning lze chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu, spojenou s moderními informačními a komunikačními technologiemi pro zkvalitnění vzdělávání.

elektronická konference - je možné ji vytvořit pro účely komunikace tutora se studujícími a studujícími mezi sebou. Její hlavní předností je, že kromě snadné distribuce a administrace pošty nabízí i prostředky pro archivaci a prohledávání příspěvků. Lze ji využít jako zdroj doplňkových informací a jako podpůrný komunikační prvek ve studijní skupině. Většinou se jedná o diskusi na určité, tutorem navržené základní nebo doplňkové téma. E-konference klade značné nároky na tutora také proto, že udržet diskusi v takovéto konferenci může být velmi náročné. Řízení konference mohou někteří studující očekávat, někteří jej odmítají. Řada studujících může být zcela pasivními účastníky diskuse v e-konferenci.

evaluace - viz hodnocení instituce.

evaluátor - speciálně vyškolený odborník, který shromažďuje, třídí a vyhodnocuje podněty, návrhy, stížnosti k průběhu i výsledkům studia, sloužící pak vrcholovému managementu k zavádění změn a inovací. Většina údajů tohoto druhu se zaznamenává do formulářů, týkajících se:

- organizace studia,

- rozsahu, obsahu a struktury učiva,

- úrovně multimediálních pomůcek (hlavně názornosti a srozumitelnosti);

- tempa studia a počtu i charakteru samostatných prací,

- zkoušek;

- komunikace mezi studujícími, tutory, konzultanty apod.

evidence výsledků - administrativní činnost, kterou vzniká relativně trvalý přehled o průběhu, výsledcích a ukončení studia.

examinátor - speciálně vyškolený odborník, který zjišťuje vědomosti a dovednosti studujících, formou kladení ústních nebo písemných otázek při osobní účasti studujícího, popř. zadáváním praktických úkolů, konaných prezenčně. Výkony přitom hodnotí kvantitativně (klasifikuje) popř. celkově hodnotí kvalitativně a vepisuje do předem připravených formulářů. Jen výjimečně plní také roli tutora.

financování tutoriálu – organizování a realizace tutoriálu vyžaduje určité finanční prostředky (nájem místnosti, poštovné, honorář a případné cestovní náklady pro tutora aj.) Tyto náklady musí být zakalkulovány do ceny studia, jinak půjdou na vrub vzdělávací instituce.

forma studia - souhrn výukových (studijních) metod a prostředků, pro nějž je charakteristický způsob účasti a komunikace mezi studenty (studujícími} a ostatními účastníky studia (učiteli, tutory, konzultanty, examinátory, administrátory atd. ) Jde zejména o prezenční, distanční, dálkové, individuální a korespondenční formy studia.

formulář - listina s předtištěným textem, určená k vyplnění proměnných dat a uvedení požadovaných skutečností. Může také sloužit jako předloha pro sestavování určitých písemností.

V DiV jde o hojně využívanou pomůcku ke shromažďování údajů o průběhu a výsledcích konzultací, zkoušek, samostatných prací, připomínek i námětů studujících a hlášení tutorů i dalších odborných pracovníků s cílem zajistit vnější zpětnou vazbu, tj. hodnotit a inovovat (zlepšovat) studijní program, kurz nebo modul.

formy studia - způsoby organizace studia při realizaci studijního programu nebo kurzu tj. prezenční, distanční korespondenční, dálkové (externí) a individuální.

garant modulu vybírá autorský kolektiv pro modul, řídí a koordinuje práci autorského kolektivu, spolupracuje s pedagogem a kritickým čtenářem.

hlavní sloupec obsahuje hlavní výukový text, který je rozdělen do kapitol. Každá kapitola by měla obsahovat následující části: studijní cíle, požadované vstupní znalosti, vlastní látku ke studiu, která musí být přehledná, srozumitelná, čitelná a čtivá, součástí textu jsou také ilustrace, schémata a přehledy, text pro zájemce, literatura pro zájemce, shrnutí, průvodce studiem a prvky podporující aktivitu studenta.

hodnocení bodovací stupnicí – při tomto způsobu hodnocení se užívá rozsáhlejší bodová stupnice, která mnohem méně připomíná známkování a dává hodnotiteli větší možnosti strukturovaného a „jemnějšího“ posouzení předností a nedostatků předložené práce. Je možné průběžně získané body z dílčích úkolů sčítat a konečný součet připojit k závěrečnému hodnocení úspěšnosti studujícího v daném předmětu. To je velmi dobrým motivačním prvkem pro řadu studujících. Tento způsob hodnocení odpovídá tzv. kreditnímu systému, který dnes již řada vysokých škol používá při hodnocení studentů prezenčního studia.

hodnocení činnosti tutora – tutor je na svoji činnost většinou najímán vzdělávací institucí, která také řídí, průběžně sleduje a na konci vyhodnocuje jeho aktivity. Hodnocení tutora je možné několika způsoby:

- Studující po ukončení studia modulu a po ukončení celého kurzu hodnotí práci tutora a jeho přínos pro jejich studium formou dotazníků, které předají garantovi kurzu. Objektivnost tohoto hodnocení u dospělých motivovaných studujících je mnohem vyšší, než je tomu u běžného denního studia, kdy do hodnocení vstupuje daleko více vedlejších faktorů.

- Tutor předává písemné práce a testy studujících organizační jednotce ve vzdělávací instituci k archivaci. Veškeré tyto práce jsou dostupné garantovi kurzu ke zhodnocení práce tutora.

- Garant kurzu může vykonat hospitaci při pořádání tutoriálu a na místě posoudit metodické postupy tutora.

hodnocení kvality studijních pomůcek – tutor může na základě své konkrétní zkušenosti z průběhu studia upozornit autory textů a dalších pomůcek na nejasná, zavádějící či komplikovaně zpracovaná místa textu, na slabě či nedobře zpracované zpětnovazební prvky, na nepřehlednost textu či zavádějící strukturování textu apod. Zejména v období pilotního běhu nového studijního modulu nebo kurzu musí být spolupráce tutorů s autorským týmem těsná a věcná.

hodnocení instituce - komplexní posouzení edukativního potenciálu vzdělávací instituce. Kvalitu každého vzdělávacího programu či kurzu je nutné hodnotit nejen podle navrženého obsahu a struktury, ale také podle způsobu realizace. V posledních letech se ustálil model hodnocení kvality fungování vzdělávacích institucí při realizaci studijních programů prezenční formou. Ačkoli má velmi mnoho variant, základní postup může být schematizován takto:

- příprava evaluace a shromáždění kvantitativních údajů;

- vypracování sebehodnotící zprávy příslušnou vzdělávací institucí,

- návštěva nezávislé skupiny expertů a vypracování zprávy (koncipované na základě dobré znalosti sebehodnotící zprávy);

- pracovní seminář odborných pracovníků školy a externích expertů

o výsledcích a doporučeních pro další činnost hodnocené instituce. Tento model však nelze použít pro studijní programy a kurzy realizované distanční formou. Pro distanční vzdělávání jsou charakteristické následující rysy:

a) individualizovaná výuka, která nevyžaduje přítomnost učitele ani tvoření studijních skupin;

b) speciální studijní pomůcky, umožňující samostatné studium,

c) využívání multimediálních telekomunikačních a informačních prostředků (telefony, faxy, videozáznamy, CD nosiče a stále častěji i počítačové sítě).

Ani v zahraničí dosud nebyl vytvořen univerzální (jednotný) metodický postup pro hodnocení studijních programů i kurzů probíhajících distanční formou. Při hodnocení vystupují do popředí především studijní pomůcky a jejich autoři (nikoli učitelský resp. profesorský sbor), organizace studia včetně fungování sítě studijních center, studijní servis poskytovaný vzdělávací organizací účastníkům studia, úroveň i frekvence komunikace vzdělávací instituce s účastníky studia a rozsah (míra) integrace multimediálních prostředků ve vzdělávacím procesu.

Z tohoto výčtu je zřejmé, že výběr údajů, které by se měly shromažďovat o studijních programech, i kritéria hodnocení se budou výrazně odlišovat od těch, které jsou požadovány při evaluaci studijních programů (kurzů) realizovaných prezenční formou i při evaluaci příslušných vzdělávacích institucí.

hodnocení písemných úloh – je třeba se zamyslet nad tím, jaké alternativy forem hodnocení užít. Při hodnocení je především nutné myslet na toho, komu je hodnocení adresováno a čeho se má hodnocením dosáhnout. Každopádně musí být způsob (forma) hodnocení pro celý kurz jednotný. Tutor nikdy neopravuje chyby a nedostatky v samostatné práci, pouze je vyjmenuje a navrhne autorovi, jak je opravit. (Např. prostudujte si znovu kapitolu xy, pasáž věnovanou tomu a tomu… apod.).

hodnocení projektů pedagogických - celkové kritické posouzení užitečnosti; zralosti a reálnosti rozsáhlých pedagogických záměrů, zachycených v komplexním dokumentu. Užitečností jsou myšleny očekávané socio-ekonomické přínosy dosažené realizací projektu. Lze je posoudit zejména podle cílové skupiny studujících (pro níž je studijní program /kurz/ připraven), počtu studujících, podle výsledků marketingu a podstatných informací o studiu.

Zralost je posuzována podle komplexnosti, vyváženosti, stupně propracovanosti, vybavenosti dokumentací a event. prověřenosti projektu. Správně zpracovaný projekt musí být především úplný, což znamená, že pojednává o všech podstatných náležitostech (viz např. hodnocení projektů studia). Dále je vhodné uvážit proporcionalitu jednotlivých částí, tj. míru jejich rozpracovanosti s ohledem na význam (důležitost) pro efektivní realizaci projektu, podrobnost rozpracování (zda je postačující z hlediska posuzovatelů), míru zdokumentovanosti (zda jsou přiloženy informační a propagační materiály, formuláře, dotazníky, učební texty, multimediální pomůcky apod.) Zároveň je nutné zjistit, zda proběhlo buď pilotní ověření projektu, anebo zda už se podle projektu učilo v praxi.

Reálnost projektu je odhadována podle připravenosti jednotlivých fází chystaného procesu, na základě analýzy logistiky a rizik s realizací spojených. Je to kritérium, jehož splnění se ze všech uvedených nejhůře stanovuje. Z různých kombinací hodnot těchto posuzovacích kritérií se nejprve vyloučí projekty:

- neužitečné, nezralé, ale reálné;

- neužitečné, nezralé a nereálné.

Z dalších kombinací stojí za pozornost projekty:

- užitečné, zralé i reálné = nejvhodnější kombinace, která se v praxi vyskytuje vzácné;

- užitečné, zralé, ale nereálné = po pečlivějším rozboru možností realizace se může ukázat projekt jako reálný (nicméně právě reálnost projektů je častým předmětem expertních sporů);

- užitečné, nezralé a nereálné = v takovém případě je třeba dořešit zralost projektu a potom znovu posoudit reálnost;

- užitečné, nezralé, ale reálné = při této kombinaci stojí za podporu dopracování projektu;

- neužitečné, zralé a reálné = zde je vhodné před zamítnutím projektu znovu prověřit jeho užitečnost.

hodnocení projektů studia - kritické posouzení komplexního dokumentu, v němž vedle obsahu a struktury učiva musí být uvedena i pedagogicko-didaktická stránka celého procesu i organizační a poradenské (komunikační) zajištění projektu, z nichž je patrná připravenost vzdělávací instituce k realizaci projektu. Pouhé hodnocení kvality obsahu učiva a posouzení personálního zajištění, které jsou podstatou akreditačního řízení prezenčních forem studia, zde zdaleka nestačí. Studující v DiV jsou zbaveni denního styku s učiteli, jsou odkázáni na samostatné studium a víceméně neosobní komunikaci se vzdělávací institucí. Efektivní dosahování dobrých studijních výsledků se zajišťuje kvalitou (multimediálnosti) studijních materiálů, konzultacemi, výběrem samostatných prací (případových studií, eseji, programů, cvičných projektů, restů a dalších), účelností a rozsahem podpory studujících a promyšlenou organizací studia. Proto í tyto aspekty musí být přístupné hodnotiteli.

V důsledku převratného pokroku v oblasti telekomunikační techniky se mění i převážně verbální styl výuky, kterým se vyznačuje tradiční výuka ve školách nejrůznějšího typu. Příprava studijních programů vyžaduje proto prolínaní prvků názorných a teoretických. Názorné úkoly a situace nemají přitom za cíl ilustrovat výklad autora obdobným způsobem jako obrázky ilustrují knihu. Jejich význam je v mobilizaci zájmu a úsilí vyřešit úlohu nebo najít dosud studujícímu neznámý postup práce. Potvrzuje se tak, že studium není pouze přijímáním informací, ale že je charakterizuje aktivní hledání, aktivní poznávací proces. Technika může učinit tento proces pro studující značné přitažlivým. Z těchto požadavků je možné odvodit dále uvedenou strukturu projektu studijního programu.

Projekt by měl obsahovat:

- Charakteristiku vzdělávací instituce.

- Informace o studiu.

- Obsahově odbornou charakteristiku učiva.

- Studijní materiály a pomůcky.

- Návrh systému hodnocení průběhu a výsledků studia.

- Popis systému podpor studujících.

- Podrobný popis organizačního zajištění studia (logistiky) a finanční požadavky. K východiskům hodnocení patří také rozlišení mezi kritérii, mírou jejich uplatnění a ukazateli. Kritérii se rozumějí posuzované parametry (charakteristiky) projektu. Měla by být vybírána v závislosti na jejich důležitosti, protože jednotlivých parametrů je značné množství. Za míru uplatnění se považuje stupeň splnění daného kritéria, vyjádřený pokud možno jednoznačným výrokem (splňuje/ nesplňuje; splňuje zcela/ podstatně/ s jistými výhradami/ nesplňuje vůbec apod.). Zde nejvíc záleží na vhodnosti (účelnosti) škálování. Konečně ukazatelem (indikátorem) je poměrné vyjádření zvolených proměnných (např. počet studujících na 1 tutora, náklady na modul, počet účastníků kurzu apod.). Nejvýznamnějším hlediskem je relevantnost, neboť ukazatelů tohoto typu je prakticky nevyčerpatelný počet.

hodnocení vstupní, průběžné i výstupní - (závěrečně) posuzování kvality vědomostí a dovedností zájemců o distanční vzdělávání, studujících, činnosti tutorů, konzultantů i dalších účastníků DiV.

hodnocení výsledků studia - kvalifikované posouzení poznatků získaných během studia (vědomostí, dovedností - jejich správnosti, struktury, hloubky, podrobnosti a použitelnosti) formou samostatné práce, zkoušky nebo testu a vyjádřené kvalitativní a/nebo kvantitativní formou.

DiV je založeno na specifickém přístupu ke studujícím. Přístupu, který minimalizuje ohrožování sebedůvěry studujících a mobilizuje jejich úsilí. Dosahuje se toho vysokými nároky na samostatnost studia, speciálními studijními materiály a postupným zvyšováním složitosti problémů, které jsou ke zvládnutí (vyřešení) předkládány. To je podmíněno těmito základními předpoklady:

- bezprostředností zpětné informace o správnosti resp. kvalitě provedených cvičných (studijních) úkolů (operací);

-dostatečným množstvím příležitostí k prověřování stupně osvojení učiva.

- systémem hodnocení, které uskutečňují sami studující.

Evidence výkonů studujících se neomezuje jen na zkoušky, ale též na průběžné hodnocení samostatných prací. Význam této evidence a vyhodnocování může vzdělávací instituce využívat nejen pro inovaci kurzů, ale také pro poradenství studujícím, u nichž vznikají zvláštní studijní obtíže.

Z hlediska časového a věcného oddělení jednotlivých fází hodnocení výsledků je účelné rozlišit:

- Soustavu otázek, námětů k úvahám, malých případových studií, příkladů, doplňků textu (např. vynechaných klíčových pojmů nebo výsledků výpočtů) ve studijních materiálech, cílem je poskytnout studujícím bezprostřední zpětnou vazbu o dílčích výsledcích jejich učení (proto jsou uvedena - např. na konci kapitol - modelová řešení resp. odpovědi - tzv. klíč)

- Zadání samostatných prací (assignments); řešením je písemný elaborát, podobající se programu ve cvičení, i když je textově bohatší. Umožňuje posoudit zvládnutí ucelené části učiva. Správná řešení se zásadně nikde a nikdy neuvádějí. Povinností studujícího je odeslat tutorovi správně formálně upravená a vypracovaná zadání v termínech, uvedených ve studijním průvodci (písemné elaboráty studujících se považují za důvěrné a neměly by tedy volně kolovat po vzdělávací instituci). Předložené elaboráty tutor oznámkuje podle pravidel, se kterými byl seznámen na školení, pořádaném vzdělávací institucí (tutor mívá na starosti skupinu o maximálním počtu 20 studujících). Oznámkované elaboráty odesílá tutor v jednom vyhotovení včetně známky zpět studujícím a kopii práce včetně známky administrátorovi kurzu k evidenci pro kontrolu a řešení případných sporů. Četnost písemných prací studujících bývá v závislostí na předmětu studia od 3 do 7 za semestr (tomu musí přirozeně odpovídat rozpočet nákladů na tutory, popř. počet hodin, který se započítá do úvazku).

- Zkoušku z daného předmětu. Také u distanční formy studia je zařazována zpravidla na závěr semestru (roku) a vykonávána prezenčně. Její obsah, průběh a hodnocení výsledků musejí být identické se zkouškou u prezenčních forem studia (ve stejném nebo srovnatelném studijním programu, kurzu či modulu). Může obsahovat test, písemnou a / nebo ústní část, praktickou ukázku - tak, jak to odpovídá potřebě ověření dovedností i vědomostí z daného předmětu. Zkoušející oznámí známku studujícímu a písemně sdělí výsledek i administrátorovi studia.

hodnocení známkou – ohodnotit samostatnou práci klasickou známkou ve smyslu výborně – nedostatečně tedy 1 – 5 je nejjednodušší, nikoliv však nejlepší způsob hodnocení při vzdělávání dospělých. Ti totiž často nelibě nesou, že jsou „známkováni jako malé děti“. Toto hodnocení má charakter definitivního verdiktu hodnotitele a často se z něj studující nedozví, kde a jakou udělal chybu.

ikony jsou malé vizuální symboly, které se často užívají v distančním studijním materiálu pro nápadné označení metodických prvků v textu. Přehnaná kreativita autorů v tvorbě a používání ikon není z důvodů standardizace vhodná. Studující se může ztrácet v záplavě značek. Ještě horší je, když se pod jedním symbolem nachází u stejné instituce dva nebo tři významy. V případě užití ikon - značek je nutné uvést v úvodu textu průvodce, který ozřejmuje funkci jednotlivých značek v textu.

individualizace studia, studijní nabídky - rozrůznění sestavy studijních programů 3 kurzů l studijního tempa (časového průběhu studia). Je umožněna zejména organizací distančního vzdělávání, dávkováním učiva a modulární výstavbou studijních programů a kurzů.

individualizace a flexibilita studia je založena na značně diverzifikované nabídce studijních možností, pružných sestavách kurzů a možnostech poměrně snadno měnit (aktualizovat) obsah i rozsah učiva. Tomu odpovídá nejčastěji modulová stavba kurzů a studijních programů.

inovace studia, studijního programu, obsahu studia, vyučovacích metod - změny cílů, obsahu, rozsahu, struktury a vyučovacích postupů v závislosti na pokroku védy, pedagogické praxe a požadavcích společenské praxe. Díky modulární výstavbě distančních studijních materiálů lze inovace uskutečnit snadno a poměrně rychle.

instituce vzdělávací - právnická osoba, nabízející a realizující vzdělávací aktivity.

instruktor - odborný pracovník, který vede výcvik nebo osvojování rozumových i manuálních dovedností.

internet - celosvětová počítačová síť, sdružující milióny uživatelů, kteří mohou navzájem komunikovat a využívat informačních zdrojů a databází všech typů (obrazových, grafických, komerčních, kulturních, vědeckých, zpravodajských aj.), včetně vzdělávacích programů a kurzů.

kalkulace nákladů - ekonomicky podložený výpočet všech nákladů, spojených s distančním studiem nabízeného studijního programu, kurzu nebo modulu.

klíč - soubor vzorových (modelových), typových nebo alternativních řešení (výsledků) menších úkolů a problémů, zadaných ve studijních materiálech, které mají sloužit jako (vnitřní) zpětnovazební informace o pokrocích studujících. Nejsou klasifikovány a počítají se mezi ně i ukázkové odpovědi na zadané otázky.

Je třeba je odlišit od testových otázek, zadání větších prací a složitějších problémů, jejichž řešení nejsou uváděna v klíči. Ty slouží k diagnostické činnosti tutorů i examinátorů jako vnější zpětnovazební informace (viz vazba zpětná).

Kolbův cyklus učení - dle této teorie je učení tvořeno čtyřmi fázemi:
1. Konkrétní zkušenost (zážitek): může být plánovaná nebo náhodná (při výuce se vybere konkrétní zkušenost, problém, který se vyskytl v praxi).
2. Reflexní pozorování: týká se aktivního přemýšlení o zkušenosti (zážitku) a jejím významu (nezaujatý pohled, analyzování jevu a ovlivňujících faktorů, kladení správných otázek).
3. Abstraktní vytváření pojetí (vytváření teorií): generalizování na základě zkušenosti (zážitku) za účelem vytvoření různých pojetí a myšlenek, které lze aplikovat v případě, že se člověk ocitne v podobné situaci (po analýze a identifikaci faktorů se vytváří abstraktní představa, nový obraz, poradenství…).
4. Aktivní experimentování: testování pojetí nebo myšlenek v nových situacích. To poskytuje východisko pro novou konkrétní zkušenost a celý cyklus začíná znovu (stadium, které vede k novým zkušenostem, pomoc s realizací, experimentování…).

komentáře k textu představují nejčastější typ textu v popisném sloupci. V zásadě jsou komentáře jádrem obsahu odstavců v hlavním sloupci. Někdy jsou totožné se zdůrazněným (tučným) textem, jindy je naopak vhodné zvolit synonymické vyjádření. Je třeba velmi dbát na srozumitelnost. Pro všechny textové tvary v popisném sloupci platí zásada maximální stručnosti!

komise akreditační - vícečlenný orgán oprávněný k udílení akreditací.

komise examinační - vícečlenný zkušební orgán, posuzující adekvátnost kvality vědomostí a dovedností studujících cílům určitého studijního programu, kurzu, modulu nebo předmětu.

komise expertů (expertní komise) - alespoň pětičlenná komise hodnotící edukativní potenciál vzdělávací organizace (viz také hodnocení instituce).

komise hodnotitelská - viz komise expertů. komise zkušební - viz komise examinační.

kompetence chápeme jako kombinaci znalostí a dovedností se schopností jejich využití v konkrétní situaci v praxi. Mohou obsahovat motivy, očekávání a hodnoty jako aspekty sebeřízení a vztahují se k výkonnosti člověka i jeho možného úspěšného nasazení či uplatnění pro řešení určité činnosti, úkolu či problému (Everard, Moris, 1996).

komplexnost studijní podpory je založena na kombinaci různých podpůrných struktur, které zahrnují:

- mechanismy pro stimulaci nepřetržitého studijního úsilí,

- dobře fungující zpětnou vazbu o pokroku ve studiu,

- individuální i skupinovou konzultační podporu,

- přístup k poradenským službám,

- kontakty mezi studujícími – odborné i sociální (neformální).

komplexnost studijního servisu zahrnuje poradenství při volbě, sestavování a plánování osnov, prodej, výpůjčky a distribuci všech studijních materiálů, provoz technicky vybavených studijních středisek, konzultace po telefonu i (v existující počítačové síti) e-mailem.

komunikace (se studujícími) - způsoby spojení vzdělávací instituce i jejích zaměstnanců se studujícími pomocí osobních kontaktů i všech telematických prostředků.

koncentrický kruh – jeden ze způsobů uspořádání obsahu textu, kdy z jednoho důležitého tématu vyplyne druhé.

kontrolní otázky mohou od studujících vyžadovat rozsáhlejší aktivity (SAQs) nebo slouží pouze k rychlé kontrole znalostí (ITQs). Mohou být formulovány jako: výběr z několika možností, doplňování chybějících údajů, přiřazování, kompletace, hledání chyb, otázky s otevřeným koncem, otázky ano/ne, sekvence.

konzultace - poskytování rad nebo dodatečného výkladu učiva studujícím při distančním studiu určitého předmětu, modulu, nebo úseku učiva, při vypracovávání samostatných prací (případových studií), uvádění příkladů, sdělování odborných stanovisek a konkrétních zkušeností tutorem nebo konzultantem.

konzultant - odborný pracovník, který po dohodě se studujícím(i) poskytuje rady nebo dodatečný výklad ke studiu určitého předmětu, modulu, nebo úseku učiva, uvádí příklady, sděluje svá odborná stanoviska a konkrétné zaměřené zkušenosti.

kredit - jednotka vyjadřující velikost studijní zátěže při zvládání určitého množství učiva, kreditový systém - systém studia, v němž se absolutorium částí nebo celého studijního programu vyjadřuje pomocí standardizovaných jednotek studia (kreditů), standardizovanou jednotkou studia v DiV se rozumí studijní zátěž, představující 15 hodin studia týdně (denně asi 2 hodiny).

Poznámka:V jiných formách studia je kredit charakteritozován odlišně. V prezenčním studiu se nejčastěji celoroční (dvousemestrová) výuka rozděluje na 60 kreditů Při 15 výukových týdnech v semestru pak kredit v průměru představuje předmět vyučovaný 2 hodiny týdně.

kritéria jsou posuzované parametry (charakteristiky) projektu. Měla by být vybírána v závislosti na jejich důležitosti, protože jednotlivých parametrů je značné množství.

kritický čtenář se často využívá při hodnocení zpracovaných studijních opor, zejména textových. Text přečte neodborník v dané problematice, posoudí jeho srozumitelnost a sdělitelnost, vytipuje obtížné či nesrozumitelné pasáže (kde měl potíže s chápáním textu, kde se musel zastavit, vracet k předcházejícímu textu či s někým radit).

kurz - relativně samostatný soubor učiva a studijních úkolů i zkoušek, které směřují ke splnění vytýčených vzdělávacích cílů. V některých případech může být jednotkou, z nichž se skládá rozsáhlejší vzdělávací celek (studijní program).

kurzovné - poplatek za účast studujícího na realizace procesu, v němž se zprostředkovává předávání poznatků a osvojování dovedností v rámci publikovaného studijního programu, kurzu nebo modulu. Poplatek někdy představuje veškeré náklady spojené s touto účastí, jindy pouze částky, nezahrnující ceny studijních materiálů.

kvalita studijního programu (kurzu) - je dána vymezenými cíli a stupněm jejich plnění, tj. mírou odchylek mezi plánovanou a skutečně zjištěnou cílovou strukturou. Při akreditaci studijního programu lze posoudit kvalitu cílů, ale míra jejich dosažení se více či méně kvalifikovaně odhaduje podle dalších parametrů předloženého projektu. Proto je nutné, aby projekt byl komplexní. Akreditaci lze udělit také podmínečně, v závislosti na míře splnění určitých dodatečných podmínek, anebo dopracování projektu ve vymezených bodech.

látka (studijní; učební) - málo vhodný (ale dost často používaný) termín pro učivo.

learning by doing - v souvislosti s distančním vzděláváním a distančními studijními texty se zdůrazňuje využití metody „učení se činností“. Vychází se z toho, že se lidé učí:

- činností,

- tím, že dělají věci správně,

- i tím, že udělají věci špatně a dostanou zpětnou vazbu o tom, co bylo uděláno špatně a jak to napravit nebo tomu předejít.

letní škola - vícedenní setkání studujících s tutorem, instruktorem, lektorem nebo odborníkem z praxe, jehož cílem je osvojení odborných dovedností. Často jde o činnosti v pronajatých laboratořích, dílnách nebo provozech, které jsou v době konání letní školy volné. Vzdělávací instituce, pořádající letní školu zpravidla také zajistí všechny služby s tím spojené (dopravu účastníků, ubytování, stravování doprovodný program apod).

LMS - angl. Learning Management System = "Systém pro řízení výuky". Elektronické vzdělávání přes LMS představuje nejvyšší úroveň CBT.

logistické centrum – organizační a koordinační jednotka vzdělávací instituce, která připravuje a nabízí distanční vzdělávání (např. Centrum distančního vzdělávání při vzdělávací instituci).

logistik
1) expert v logistice;
2) odborný pracovník logistického nebo studijního centra, zabývající se všemi nebo pouze některými agendami, souvisejícími s vydáváním, skladováním, kompletováním a expedicí studijních pomůcek (materiálů) nebo studijních (výukových) balíčků.

logistika -1) soustava poznatků o organizaci a řízení složitých systémů, v nichž má fungovat časová souslednost mnoha operací, úkonů a materiálových i finančních toků;

2) komplexní zajištění průběhu celého distančního studia, počínaje diferzifikovanou nabídkou, přes studijní poradenství, zajištění tvorby, vydávání, skladování a expedici studijních materiálů, a studijních (výukových) balíčků, administraci samostatných prací a jejich hodnocení, zkoušky a vydávání certifikátů o studiu.

makrostruktura studijního programu - názvy, obsah a návaznost tematických celků i jednotlivých předmětů nebo modulů v rámci distančního studijního programu nebo kurzu.

manažer kurzu - nejvyšší pracovník, rozhodující ve vzdělávací instituci o odstraňování disproporcí a kompetentní pro řešení problémů při realizaci studijního programu, kurzu nebo modulu. Výkonný pracovník, zodpovědný zejména za:

- organizaci a průběh studia,

- oběh všech dokladů;

- plánování termínů zkoušek a odevzdání samostatných prací studujících,

- řízení a koordinaci činností podřízených (odborných) pracovníků,

- kontrolu shromážděných zpětnovazebních informací o průběhu a kvalitě studia i jejich vyhodnocení;

- rozpočtování všech nákladů;

- uzavírání pracovních smluv a smluv se studujícími.

manažer projektu - vedoucí pracovník týmu, připravujícího studijní program (kurz) DiV.

marketing - výzkum (průzkum) trhu zájemců o distanční studium určitého studijního programu, nebo kurzu, včetně aktivního usměrňování a ovlivňování poptávky. Jde o velmi důležitou činnost managementu instituce vzdělávající distančně, zejména tehdy, pokud je sledován ekonomický efekt činnosti, popř. optimální uspokojování vzdělávacích potřeb nebo obojí.

materiály studijní - souhrnný název pro všechny studijní (učební) pomůcky Jsou určeny k samostatnému studiu a na kvalitě jejich didaktického i grafického zpracování do značné míry závisí efektivita a úspěšnost distančního studia l při zdůrazňované multimediálnosti distančního studia, naprostou převahu studijních materiálů stále tvoří speciálně zpracované tištěné učební texty.

materiály výukové - zahrnují nejen všechny materiály studijní, ale zároveň i učební pomůcky, používané tutorem, instruktorem, event. i konzultantem ke zvýšení srozumitelnosti, názornosti (a obecně) lepšímu pochopení učiva (obrázky, schémata, plánky, trojrozměrné pomůcky včetně vzorkovnic přírodnin, a výrobků či chemikálií, promítané průsvitky, softwarové programy atd.).

mentor - v ČR nepoužívaný termín, kterým se v anglické terminologii označuje někdy tutor nebo obecněji odborný pracovník systému DiV, který pracuje v úzkém kontaktu se studujícími, pomáhá jim sestavit individuální studijní program, definovat cíle studia, nalézt a používat zdroje informací a hodnotí studijní pokroky.

metody didaktické - viz metody výuky, metody vyučovací - viz metody výuky.

metody hodnocení - viz hodnocení výsledků studia.

metody výuky - způsoby interpretace, předávání, fixace a zkoumání kvality osvojení vědomostí i dovedností (poznatků) ve vzdělávacím procesu, zprostředkované tutorem, popř. (konzultantem) studujícím. Klasifikují se podle různých hledisek, z nichž pro distanční vzdělávání má největší význam charakter a způsob aktivizace studujících a frekvence i úroveň zajišťování vnitřní i vnější zpětné vazby.

mikrostruktura studijního programu - návaznost (posloupnost) zamýšlené (plánované) prezentace jednotlivých dávek učiva i úkolů, určených studujícím.

míra uplatnění kritérií - považujeme za ni stupeň splnění daného kritéria, vyjádřený pokud možno jednoznačným výrokem (splňuje/nesplňuje, splňuje zcela/v podstatě/s jistými výhradami/nesplňuje vůbec apod.).

model studia - zjednodušené, ale názorné zobrazení určitého způsobu (časového rozložení, sledu a charakteristiky uzlových událostí resp. činností) distančního vzdělávání (průběhu a výsledků studijního programu nebo kurzu), se zvláštním zřetelem k plnění vytýčených cílů, formulovaných z hlediska výkonů studujících.

modul - ucelená (monotematická) část studijního programu nebo kurzu, která je standardně metodicky i formálně uspořádána a umožňuje sestavování vyšších vzdělávacích celků.

monitoring - pravidelné opakované nebo trvalé (nepřetržité) sledování (a event. registrace) určitých parametrů dynamického systému.

V DiV jde o poměrně rozsáhlé a různorodé činnosti, spadající zejména do oblasti administrace a logistiky distančního studia. Sledované údaje se týkají registru studujících, dodržování podmínek uzavřených smluv, poplatků, průběžných výsledků studia, sledování aktivit odborných pracovníků, zkouškových agend, připomínek studujících i tutorů k obtížnosti studia, ke kvalitě a průběhu tutoriálů, ke kvalitě i obsahu studijních materiálů apod.

motivující prvky - ke stimulaci a usměrňování aktivity studujících lze využít následující prostředky:

volbu atraktivního titulu, formulaci cílů, pečlivé sestavení úvodu, tvorbu průvodce studiem a studijního návodu, styl vyjadřování autora, začlenění zpětné vazby, stylizaci kontrolních otázek, vytvoření odpovědí na kontrolní otázky a cvičení.

multimédia - 1) všechny technické prostředky pro šíření informací, používané při distančním vzdělávání, jako jsou telefony, faxy, magnetofonové a magnetoskopické kazety, kompaktní disky i prostředky DVD, počítačový software (uplatňovaný individuálně i v sítích), rozhlasové a televizní relace.

2) produkty vzniklé sloučením audiovizuálních (elektronických) technických prostředků s cílem rychlého a dokonalého šíření velkých souborů informací (pomocí počítačů a jejich sítí, ale i jiných zařízení). Jsou a v budoucnosti patrně ještě ve větší míře budou využívány také pro (distanční) vzdělávání. Velkou výhodou je i to, že umožňují interaktivní idnividualizované studium (např. jazyků).

multimediálnost - podstatný rys distančního vzdělávání, spočívající ve vysokém stupni uplatnění multimédií při šíření i osvojování vědomostí a dovedností.

nabídka studijní - soubor studijních programů, kurzů či modulů, které je možno v dané vzdělávací instituci, regionu nebo zemi studovat distančně. Dobrá a všeobecná informovanost o studijních příležitostech je naprosto nezbytnou součástí systémového přístupu k rozvoji DiV. Situace ve větších státech (např. Velká Británie, Francie, Španělsko) je příznivější proto, že potenciálně existuje početná základna zájemců o studium, takže i při nižší míře informovanosti lze získávat dostatek studujících. Přesto i tam věnují příslušné vzdělávací instituce velkou pozornost propagaci svých programů a vynakládají na ni značné prostředky, l když jde v některých případech o souběh aktivit vzájemně si konkurujících subjektů, hlavním cílem tohoto úsilí je co nejlépe informovat veřejnost (potenciální zájemce o studium). V desetimilionovém společenství (které ČR představuje) jsou otázky publicity distančních vzdělávacích programů ještě aktuálnější. Informativnost materiálů přitom může mít několik úrovní, podle cílové skupiny populace, na níž je zaměřena. Nejméně obsažný je propagační leták, určený nejširší veřejnosti a seznamující s nejdůležitějšími charakteristikami vzdělávací instituce, hlavním posláním, přehledem nabízených programů (kurzů), možnostmi uplatnění absolventů, vydávanými osvědčeními (diplomy) a školném. Další formou jsou podrobnější nabídky - studijní přehled - distančních programů a kurzů se specifikací obsahu a struktury učiva, seznamem jednotlivých předmětů (modulů), uvedením délky studia, profilu absolventa i jeho pracovním zařazením, s termíny přihlášek ke studiu, vstupními požadavky a dalšími podrobnostmi. Na tomto základě si pak uchazeč může vyžádat specifické informace o určitém studijním programu či kurzu včetně formuláře přihlášky ke studiu, seznamu, charakteristice a ceníku studijních (multimediálních pomůcek) a materiálů, termínech odevzdání přihlášek a způsobech hrazení školného. Způsoby poskytování těchto informací jsou různé a sahají od rozdávání materiálů na veletrzích a výstavách se školskou tematikou, přes písemné nabídky institucím, pomocí tisku, rozhlasu, televize, prostřednictvím úřadů práce či profesních sdružení, využitím počítačových sítí (např. www stránek) apod.

náklady na studium - souhrn nákladů spojených s účastí v distančním studiu a nákupem (obstaráním) všech potřebných studijních pomůcek (materiálů) i výkonem dalších předepsaných aktivit - zkoušek, konzultací apod.

obtížnost textu - užívání studijního textu „závisí – pokud jde o samotný text učebnice – jednak na jejím obsahu, jednak na jejím komunikačním ztvárnění“ (Průcha, 1997). I jednoduchý nebo zajímavý obsah může být ztvárněn nudně nebo až s nepochopitelnou obtížností. Pro měření obtížnosti textu se užívají různé přístupy a jsou zkonstruovány tzv. vzorce pro výpočet obtížnosti textu.

oddělení studijní - specializované pracoviště, které zajišťuje agendu a zprostředkovává věcnou komunikaci mezi studujícími a vzdělávací institucí.

ODL - open distance learning (otevřené distanční vzdělání) - vyjadřuje otevřenost přístupu ke studiu (tzn., že se možnost studovat nepodmiňuje žádnými vstupními požadavky, neprobíhá přijímací řízení, ani se nepředkládají doklady o dosavadním studiu).

ochrana dat - soubor účinných opatření, zamezující obecný (nekontrolovatelný) přístup k údajům, které jsou studující a další odborní pracovníci DiV povinni uvádět při registraci, průběhu nebo ukončení distančního studia.

oponent - odborník mimo vzdělávací instituci, který kriticky a komplexně hodnotí projekty DiV, studijní program (kurz) nebo učební pomůcky (studijní materiály). Hlavními kritérii přitom jsou srozumitelnost, názornost a celková didaktická (pedagogická) efektivita při samostatném studiu, estetický (umělecký) účinek, věcná správnost a relevantnost vzhledem k vytýčeným vzdělávacím cílům.

opory studijní - viz materiály studijní. pomůcky studijní - viz materiály studijní. pomůcky technické - viz prostředky technické.

organizace studia - konkrétní určení jednotlivých kroků i jejich posloupnosti, které je nutné uskutečnit vzdělávací institucí i studujícími k dosažení všech plánovaných vzdělávacích cílů.

pilotáž textu – zpětnou vazbu potřebují i autoři textu. Lze ji získat od kolegů, od lidí, kteří také píší distanční texty, od absolventů distančního studia, od studentů a vyučujících z denní formy studia, od lidí, kteří umějí psát, přátel, novinářů a každého, kdo může pomoci. U nás je ovšem zatím neobvyklá pro svoji finanční i časovou náročnost. O její důležitosti pro zabezpečení kvality kurzu ovšem není pochyb.

pilotním (ověřovacím) kurzem rozumíme první cyklus studia, realizovaný na menším počtu studujících (optimální počet je 20 jedinců rozdělených do dvou skupin, každá vedená jedním tutorem). Tito studující většinou neplatí náklady spojené se studiem, zato však pravidelně a velmi pečlivě vyhodnocují každou etapu svého studia, hodnotí kvalitu studijních pomůcek, kvalitu testů, úroveň prezenčních částí studia a nezbytnost jejich zařazení do studijního programu, úroveň činnosti tutorů a kvalitu zajištění studia administrátorem kurzu. Po ukončení pilotního kurzu administrátor studia spolu s manažerem kurzu vyhodnotí všechny poznatky a po dohodě s autory jsou provedeny potřebné úpravy a doplňky studijních opor a korekce v organizačním zajištění studia.

písemné slovní hodnocení – toto hodnocení se používá při vzdělávání dospělých nejčastěji. Hodnotitel vyzvedne přednosti splněného úkolu a jasně definuje to, co splněno nebylo nebo bylo splněno nedostatečně a vyžaduje přepracování. Při slovním hodnocení je třeba začít vždy pochvalou! Zejména dospělí studující důrazně vyžadují, aby byli informováni o tom, co udělali špatně, kde nesplnili požadavky a co si mají tedy zopakovat nebo znovu nastudovat, aby při dalším pokusu uspěli nebo byli lépe hodnoceni.

plán studijní (studia) - časový harmonogram, zahrnující uzlové body a termíny distančního studia (od podání přihlášky, přes placení školného, nákupu a odběru studijních materiálů, absolvování tutoriálů, vypracování samostatných prací, vykonání zkoušek až po předání osvědčení o ukončení studia, event. udělení akademického titulu). V rámci distančního vzdělávání jej lze sestavit i s využitím poradenské služby, která je samozřejmou součástí služeb studujícím.

podpora komplexní - viz podpora studujícím. podpora studijní - viz podpora studujícím.

podpora studijní - všechny oficiální (profesionální) služby, poskytované studujícím v rámci DiV. Jde zejména o poradenství, konzultace, tutoriály, speciálně zpracované (multimediální) studijní pomůcky (materiály resp. studijní /výukové/ balíčky), vnější i vnitřní zpětnou vazbu, knihovnické služby, a služby studijních center.

podpora studujících se týká vysoké informovanosti o studijních možnostech, motivace ke studiu, individualizované sestavy studijního programu, psychologické pomoci při řešení potíží vyplývajících ze zátěže během studia, profesních či osobních problémů apod., dále postupného zadávání a časového rozvrhu zpracovávání samostatných prací i zkoušek, organizace (většinou nepovinných) tutoriálů, evidence výsledků studia, činnosti (sítě) studijních středisek.

podpora studujícím - systém opatření, facilitující distanční studium. Zahrnuje zejména poradenství, konzultační činnost (včetně výběru nejvhodnějšího studijního programu či kurzu), speciální způsob zpracování studijních materiálů (pomůcek, výukových resp. studijních balíčků) a tutoriály.

podpůrné prvky studia – nové technologie umožňují zpracovat velmi názorné studijní pomůcky a zároveň téměř odstranit bariéru oddělení vzdělavatelů od vzdělávaných, která patří mezi největší problémy při distančním vzdělávání. Takovýmto podpůrným prvkem je např. elektronická konference či videokonference.

pojmová mapa (concept map) je diagram, který slouží pro vizualizaci při vzdělávání dospělých. Začíná klíčovým aspektem. Od něj se kreslí linie ke vztahujícím se pojmům.

pojmy jsou kategorie nebo třídy věcí či myšlenek, které mají společné nejdůležitější (podstatné) vlastnosti. Poskytují nám nadhled a orientaci a umožňují řadit nové informace na základě zkušeností do širšího kontextu.

popisný sloupec má šířku 20 - 30 % tiskové plochy stránky. Obsahuje stručné glosy k textu v hlavním sloupci a stručný popis obrázků a tabulek. V popisném sloupci se kromě textu objevují také ikony (výukové symboly, loga, obrázky atd.). Tím probíhá celým textem kapitol permanentní glosátor, který upřesňuje, oznamuje, upozorňuje, odkazuje atd. V popisném sloupci je zašifrován další kousek učitele.

poradenství - specializovaná činnost vzdělávací instituce, zaměřená na pomoc studujícím při výběru studijního programu či kurzu, v průběhu studia a při řešení osobních problémů souvisejících se studiem.

poradny - specializovaná pracoviště DiV, poskytující poradenství.

posttest a pretest - objektivované zkoušky (viz rest), u nichž se z rozdílu dosažených výsledků usuzuje na efektivitu studia (didaktickou efektivitu studijního materiálu, studijní pomůcky, semináře, tutoriálu apod.).

práce studujících samostatné (assignments) - všechny typy úkolů, v nichž má studující prokázat osvojení vědomostí i dovedností, pochopení souvislostí a vztahů mezi klíčovými oblastmi učiva, schopnosti syntetizovat jednotlivé poznatky a aplikovat učivo v určité oblasti odborné praxe. Jde o řešení nebo i vypracování případových studií, o psaní úvah (eseji) na dané téma, srovnávacích i analytických studií, tvorbu projektů a programů, zpracování zadaných nebo shromážděných dat, výpočty, testy, laboratorní zprávy (protokoly) apod.

Uvedené typy úkolů jsou zadávány s obecné vyšší frekvencí než v prezenčním studiu, protože studující nejsou v tak častém styku s pedagogy.

Zadání assignmentu může být součástí výukového textu, nebo je uvedeno v samostatné brožurce, zahrnující zadání všech assignmentu pro daný předmět.

Hromadně vyhodnocované údaje o kvalitě samostatných prací může instituce využívat nejen pro inovaci kurzů, ale také pro poradenství těch studujících, u nichž vznikají zvláštní studijní obtíže. Anatyza obtíží je komplexní záležitostí, která vyžaduje určitou specializaci služeb. Záleží na vzdělávací instituci, zda a jak tento úkol vyřeší. Je nicméně nutno rozlišovat druhy obtíží, vyplývající z formy organizace studijního programu (kurzu) a druhy obtíží, které jsou důsledkem zvýšené zátěže, související s mimostudijními podmínkami (např. pracovním zatížením v zaměstnání, neposkytováním volna před zkouškami, obtížemi spojenými se ztrátami času např. vlivem dojíždění, neracionální organizací volného času aj.). V každém případě jsou analýzy těchto faktorů důležité a jejich důsledky se mohou promítat do změn časového rozvrhu zkoušek a plnění ostatních povinností.

praktika - ucelené soubory úkolů pro studující, jejichž cílem je osvojení odborných dovedností.

profil absolventa - cílová struktura, shrnující podstatné vědomosti a dovednosti garantované vzdělávací institucí, které studující získá za předpokladu, že úspěšně absolvuje distanční vzdělávací program, kurz nebo modul.

program doprovodný - aktivity bezprostředné nesouvisející se studiem (zejména kulturní a sportovní), které jsou součástí letní školy nebo jiných vícedenních soustředění (tutoriálů), konaných v rámci DiV.

program studijní - ucelený projekt vypracovaný vzdělávací institucí, který vymezuje způsob získání projektovaného vzdělání. Obsahuje zejména:

- název a typ studijního programu,

- cíle studia;

- členění na předměty resp. moduly,

- časový harmonogram a celkový rozsah studia (standardní dobu trvání);

- údaje o personálním, finančním materiálně technickém a informačním zajištění pro standardní dobu studia.

program výukový - viz program studijní.

projekt studijního programu, studia, kurzu - komplexní a podrobný plán studia včetně profitu absolventa, cílů, obsahu, vyučovacích metod, doby trvání, personálního zajištění, organizace průběhu studia a způsobů prezentace učiva.

prostředky technické - v DiV jde o multimediální komunikaci mezi studujícími a studijními materiály. Proto jsou technické prostředky výuky mimořádně důležité. Rozumí se jimi telefony, faxy, počítače, magnetofony, vybavení pro „čtení" CD a DVD nosičů, projektory, video technika - tj. v podstatě všechna technická zařízení umožňující sdělování grafických, obrazových (statických i dynamických) a zvukových informací, včetně zařízení pro příjem televizních a rozhlasových (vzdělávacích) pořadů.

průvodce studiem - je příručka, kterou studující obdrží při zahájení studia v distanční formě. Přitom je lhostejné, zda studuje distanční formou jeden modul nebo celý program (kurz) Cílem příručky je v potřebném rozsahu poučit o principech distančního studia. Příručka obsahuje i návod, jak dosahovat potřebných studijních výsledků, jak si rozvrhnout studijní čas mezi ostatní osobní a pracovní povinnosti, jak psát samostatné práce (assignmenty), jak se připravovat na tutoriály, jak si ověřit připravenost ke zkoušce apod.

Jde tedy o souhrn informací, rad a doporučení, které mají usnadnit studium. Průvodce studiem nicméně není brožurou, obsahující podrobný popis organizace studia, seznam vyučujících, kontaktní adresy a termíny odevzdávání prací a zkoušek. Je to odborná psychologicko-pedagogická příručka, kterou lze uplatnit v obecné rovině i pro účastníky denního nebo jiného studia. Lze ji vydávat ve velkých nákladech i pro více vysokých škol. Společné vydávání však může narazit na problém odlišností v přístupu k informacím nebo studijním pramenům u jednotlivých vzdělávacích Institucí. Je také vhodné rozlišovat tyto příručky podle studijních oborů s ohledem na odlišnosti ve studiu například technických véd, managementu nebo chemie. Proto je vhodnější, je-li individuální studijní příručka součástí každého výukového programu. Průvodce studiem navíc obsahuje i řadu informací týkajících se technologie distanční výuky, aby studující mohl snadno pochopit, co se od něho v kterémkoliv okamžiku studia požaduje.

Platnost průvodce studiem je tedy dlouhodobá, a proto není vhodné ji spojovat s informacemi o organizaci studia, které se vztahují k jednomu školnímu roku nebo kurzu Průvodce studiem obdrží studující na celou dobu studia, zatímco organizace studia je zpřesňována obvykle jednou ročně. Rozdíl mezi oběma dokumenty je dán jejich obsahovou skladbou. Pokyny k organizaci studia obsahují údaje, které se mění (např. data tutoriálů, termíny zkoušek, místa konání zkoušek, kontaktní adresy a telefony /faxy/ na administrátory, termíny odesílání samostatných prací, konzultační hodiny a jména konzultantů atd.).

Při úvahách o obsahu konkrétního průvodce studiem je třeba začít s definicí cílově skupiny a se zpřesněním obsahu studijního oboru. Jinak bude třeba zpracovat a posuzovat průvodce studiem pro mladší studující, kteří se setkávají s distančním studiem ve formě jednoho nebo více modulů (doplňující jejich běžné prezenční studium), jinak je třeba postupovat při psaní průvodce pro studující, kteří opustili školní lavice před několika lety. Rozdíly musí být i v případě, bude-li distanční studium orientováno na absolventy vysokých nebo středních škol.

Obsahově lze průvodce studiem rozdělit do dvou částí. V první části je třeba vysvětlit studujícímu jak má studovat, jakým úskalím bude muset čelit a co vše se bude muset naučit nebo si nacvičit, aby dokázal studovat efektivně bez zbytečné námahy. Druhá část by měla být věnována informacím o průběhu distančního vzdělávání a jeho organizaci. V metodické části by se měl studující dozvědět vše, co mu usnadní studium a poučit se o zásadách, jak se zachovat v běžných studijních situacích. V obsahu průvodce studiem by tedy neměly chybět partie :

- jak psát texty samostatných prací,

- jak využívat sebehodnotící testy v textu,

- jak se připravit na tutoriál,

- jak si rozvrhnout čas na studium,

- jak odhadnout spotřebu času pro studium,

- jak odhadnout spotřebu času pro napsání samostatné práce,

- jak si rozvrhnout učivo do menších celků, kterým se lze naučit najednou,

- jak hledat v doporučené literatuře,

- jak studovat účelné ve veřejné knihovně,

- jak a kdy využívat multimediální pomůcky,

- jak získat přístup do informačních databází školy,

- jak pracovat s Internetem nebo se stránkami www,

- jaké jsou zásady psychohygieny při studiu a při práci s počítačem.

V informační části průvodce studiem by měla být podána vysvětlení procesní stránky distančního studia a nezbytné informace pro orientaci ve výrazech a užívaných postupech. Neměly by zde tedy chybět informace týkající se těchto bodů :

- jaký je smysl jednotlivých dokumentů distančního programu,

- kdo hodnotí samostatné práce,

- jaká je role examinátora a jak probíhá zkouška,

- jaká je role vedoucího studia (course managera) a s čím se na něho může studující obrátit,

- jak probíhá tutoriál a v čem může pomoci tutor,

- jak se dělá výpočet výsledné známky,

- jak se bránit proti nesprávnému postupu tutora,

- co je to letní škola ,

- jaké jsou právní odpovědnosti a povinnosti vzdělávací instituce,

- jaké jsou právní odpovědnosti a povinnosti studujícího,

- jak se spojit s poradenským psychologem vzdělávací instituce,

- k čemu slouží trvalá informační služba,

- jak se zapojit do doprovodných programů (sport, kultura).

prvky podporující aktivitu studenta - jedním ze základních principů, které je nutno dodržovat při psaní studijních textů určených pro distanční studium, je důsledně zajišťovat aktivitu studujících během studia. Prvky zajišťující aktivitu studenta lze rozdělit do několika skupin:

- Otázky, které přitahují pozornost k určitým místům v textu. Na tyto otázky se nevyžaduje odpověď. Jedná se o tzv. řečnické otázky. Zařazují se do textu průběžně.

- Otázky, na které se nevyžaduje písemná odpověď. Jejich účelem je, aby se studující nad těmito otázkami zamyslel a rozmyslel si odpověď na ně. Odpovědi může ve více či méně skryté formě nalézt přímo v textu, event. jsou tyto otázky řešeny při prezenční části studia. Mohou být zařazeny jak v průběhu tak i na konci textu.

- Otázky, na které se vyžaduje písemná odpověď. Tyto otázky by neměly být zodpověditelné jen tím, že se studující vrátí o několik stránek zpět a doplní si memorované učivo. Měly by být formulovány problémově tak, aby studujícího donutily přemýšlet, konstruovat, hledat řešení, používat indukce, dedukce, aplikace. Student však musí mít kontrolu, zda správně odpověděl. K těmto otázkám proto musí být vypracován klíč, nebo musejí být řešeny v průběhu prezenční části studia. Je vhodné je zařadit tehdy, když na ně přijde řada v souvislosti s probíranou látkou.

- Testy, kontrolní otázky, které slouží studujícímu k autokorekci a k ověření schopnosti postoupit dále v textu. K tomuto typu otázek je nutné doplnit klíč a podmínky pro další postup v textu, např. nutný počet bodů.

- Korespondenční úkoly, tzn. eseje, projekty, atd., které jsou zasílány autorovi k hodnocení. Výsledky jsou sdělovány studujícímu. Tento typ otázek slouží zpravidla jako podklad pro udělení zápočtu.

- Slepá zkouška umožňuje studentovi ověřit si před závěrečnou zkouškou, zda má dostatečné schopnosti k jejímu úspěšnému složení.

předpoklady efektivní komunikace – níže uvedené základní předpoklady efektivní komunikace, jsou obecně uznávány a platí v plné šíři také pro oblast komunikace se studujícími:

- umění naslouchat,

- vcítění se do potřeb studujícího,

- přizpůsobení se studujícímu vhodnou volbou slov a termínů, argumentací,

- umění správně klást otázky.

předpoklady ke studiu - úroveň dovedností, vědomostí, schopností a postojů, které studující má před zahájením studijního programu. Tato úroveň může být také definována jako vstupní požadavky (podmínky) přijetí uchazeče ke studiu (pokud existují resp. jsou požadovány).

přehled (statement network) je také jedním z často užívaných diagramů. Ukazuje příčiny a efekty sledovaného jevu.

přehled (studia, studijní) - viz nabídka, příručka (studijní) - viz průvodce studiem.

přihláška ke studiu - předtištěný formulář, obsahující podrobné údaje o každém zájemci o DiV. Může se stát podkladem pro uzavření smlouvy mezi vzdělávací institucí a studujícími.

přijímání ke studiu - administrativně odborné řízení, kterému je podroben každý uchazeč (zájemce) o distanční vzdělávání. V případě otevřeného distančního studia jde pouze o administrativní procedury (včetně zaplacení školného resp. kurzovného). V jiných případech jde navíc o prokázání odborné způsobilosti ke studiu zvoleného studijního programu, kurzu nebo modulu.

příručka studijní - viz průvodce studiem.

recenzent - odborník, komplexně hodnotící multimediální, zvláště pak tištěné učební pomůcky určené pro DiV a to podle stejných kritérií, jako oponent.

rezidenční školy - prezenční víkendová setkání v rámci distančního studia, která jsou zpravidla zaměřena na profesionální výcvik (manažerské kurzy). Mají stejně jako letní školy cíl didaktický (ověření vědomostí, výměna názorů a postojů mezi studujícími) a sociální (omezení pocitu izolace). Rozdíl mezi letní a rezidenční školou spočívá v délce setkání. Letní školy trvají zpravidla týden, rezidenční školy pouze víkend.

řešení úloh - viz klíč.

sebehodnocení - v procesu DiV realizace tzv. vnitřní zpětné vazby, v jejímž rámci studující na základě objektivovaných (standardizovaných) kritérií nebo klíče řešení sám zjišťuje, zda a nakolik splnil požadavky prověřující pochopení (osvojení) učiva, schopnosti aplikovat vědomosti na zadaných či tvořených příkladech nebo v jiných cvičných situacích (v testech, případových studiích apod.).

seminář - vedle cvičení převažující metoda výuky při tutoriálech. Jde o dialogickou resp. multilaterální, interaktivní komunikaci mezi tutorem (resp. konzultantem) a studujícími, zaměřenou k pochopení učiva určitého kurzu nebo modulu a k možnostem jeho praktických aplikací ve studovaném oboru (oblasti).

servis studijní, (poradenský) - poradenství je součástí komplexních služeb, které jsou v rámci systému distančního vzdělávání poskytovány studujícím l když odborná pomoc spojená s problematikou studijního programu (kurzu) a poskytovaná konzultanty tvoří zdaleka nejvýznamnější složku všeobecné studijní podpory, jednotliví studující mají často problémy, které sice přímo nesouvisejí se studovaným učivem, ale ovlivňují různým způsobem proces učeni. Pomoc při řešení problémů tohoto druhu lze nejúčinněji poskytovat ve studijních a konzultačních střediscích.

síť Internet viz Internet

síť počítačová - spojení počítačů pro šíření informací v rámci DiV.

síť studijních středisek viz centrum studijní.

skupina cílová (adresáti) - množina dospělých, jimž je určen studijní program, kurz, modul nebo studijní pomůcka (text); popř. v marketingovém řízení vytypovaná skupina zájemců o distanční studium určitého programu, kurzu, modulu nebo o studijní pomůcku.

skupina studijní - komunita lidí, kteří distančně studují stejný nebo obsahově podobný studijní program, kurz nebo modul.

Setkání skupiny nejsou povinná, ale žádoucí, zejména pro možnost socializace (osvojování sociálně interaktivních dovedností) a možnost spolupracovat. Při organizaci DiV je žádoucí věnovat pozornost opatřením pro navázání a udržování kontaktů mezi studujícími, pokud je o ně projevován zájem (nikdo z účastníků však k tomu není nucen). Je přirozené, že tutoři i konzultanti podporují vytváření neformálních studijních skupin. Studující mohou udržovat spojení telefonem, scházet se v soukromí, ve studijních a konzultačních střediscích a diskutovat o všech problémech, na něž ve studiu narazili. Odborné kontakty v rámci studijních skupin (ale i při seminářích resp. v návaznosti na ně) mohou významně ovlivnit proces učení. Proto je třeba takové úsilí podporovat. Vedle odborných kontaktů vyhledává a oceňuje řada studujících společnost druhých jako sociální aktivitu, která v zátěžové situaci přináší poznání, že studující není osamocen a může určité problémy sdílet.

slepá zkouška – studující má možnost ověřit si před závěrečnou zkouškou, zda má dostatečné schopnosti k jejímu úspěšnému složení.

slovníček pojmů není nezbytně nutná součást studijního materiálu. V důsledku však usnadní studentům práci. Jeho zařazení je ponecháno na uvážení autora textu. Uvádí se v abecedním pořadí pojmů a ke každému pojmu je uvedeno krátké vysvětlení maximálně na pět řádků.

služby poradenské - komplexní služby studujícím, zaměřené na výběr vhodného studijního programu, kurzu či modulu, výběru studijních pomůcek (materiálů), řešení problémů, vyskytujících se na počátku, během nebo na závěr studia a při vypracování samostatných prací nebo při skládání zkoušek.

služby studujícím - viz služby poradenské.

smlouva - písemně zachycený právní akt vykonaný mezi studujícím a distančně vzdělávací institucí, obsahující všechny podstatné okolnosti, týkající se zahájení, průběhu a ukončení studia.

sociální aktivita – je studenty oceňovaná společnost druhých, která přináší poznání, že studující není osamocen a může určité problémy sdílet.

sprašový diagram (spray diagram) je jedním ze základních druhů diagramů. Je založen na tom, že učební téma se nachází uprostřed a okolo jsou rozprášené linie k různým aspektům.

standardizace – pro realizaci distančního kurzu je naprosto nezbytné vytvořit standard kurzu, modulu (předmětu, disciplíny), kapitoly, evaluace. Standard lze definovat jako konkrétně vymezené podmínky (např. součásti kapitoly), které bude distanční text obsahovat. Jde tedy o rámcový obsah textu, kapitol, evaluace v textu apod.

středisko konzultační - viz centrum studijní. středisko studijní - viz centrum studijní.

studie případová (case study) - zjednodušené zpracování případu ze skutečnosti, popřípadě zcela fiktivního, ale z reality vycházejícího případu, které zahrnuje ekonomické, právní, sociální, psychologické, manažérské popř. další aspekty problémů společenské praxe.

Cílem vypracování nebo řešení případových studií je prokázat schopnost samostatné a komplexní aplikace nabytých poznatků (vědomostí a dovedností), schopnost racionálně rozhodovat, vypracovávat alternativní řešení, zvažovat rizika možných následků, ekonomicky kalkulovat, anticipovat žádoucí sledy událostí, uplatňovat zásady řízení v ryze profesní i sociální oblasti apod.

Ačkoli jde o vyučovací metodu vypracovanou v 20. letech ve Spojených státech (Harvardská univerzita) pro skupinové řešení (původně právnických) problémů, je hojné využívána i v DiV pro samostatnou práci studujících.

studijní jednotky – jde o rozdělení studijních materiálů spolu s časovým rozvržením do jednotlivých studijních týdnů. Bývá podporováno určením termínů plnění zadaných úkolů a pravidelných seminářů ve studijních a konzultačních střediscích.

studijní návod je materiál, který by měl iniciovat a podporovat celý soubor vlastností a dovedností, nezbytných pro samostatné studium, ke kterým patří:

- zdravě sebekritický postoj ke svým znalostem, dovednostem; znát své limity,

- umět stanovit dílčí, splnitelné cíle a úkoly se zřetelem na cíl konečný,

- rozvíjet kritické a analytické myšlení,

- umět pracovat s informacemi, vědět, jak je získat a umět je třídit a kriticky posuzovat.

Návody vznikají jako společné dílo autorů, odborných garantů a organizačních pracovníků.

studium dálkové - jedna z forem prezenčního studia dospělých. Vedou je učitelé v přímém kontaktu se studenty a používá se většinou stejných učebních textů (i dalších pomůcek) jako v denním studiu. Je "zhuštěným" a značné redukovaným studiem, které probíhá formou "konzultací" - ve skutečnosti velmi zkratkovitých přednášek - o sobotách (popř. nedělích).

V současnosti tato forma studia ze středních škol vymizela prakticky úplně a na vysokých školách se značně omezuje nebo pouze dobíhá.

Dálkové studium nikdy nepředstavovalo plnohodnotnou náhradu prezenčního studia a hlavní důvody jeho zavedení v minulosti byly politické.

studium denní - viz studium prezenční.

studium distanční - je multimediální forma řízeného studia, v němž jsou vyučující (tutoři) a konzultanti v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně fyzicky odděleni od vzdělávaných. Multimediálnost zde znamená využití všech distančních komunikačních prostředků, kterými lze prezentovat učivo - tj. tištěné materiály, magnetofonové i magnetoskopické záznamy, počítačové (interaktivní) programy na disketách, CD nosičích či dokonce v šitích, telefony, faxy, E-mail, rozhlasové a televizní přenosy.

Hlavním objektem procesu je studující, hlavním subjektem procesu je vzdělávací instituce -nikoli učitel.

Tento systém je použitelný pro každý druh vzdělávání, od krátkých kurzů až po graduální studijní programy a jeho účastníkem může být každý člověk (obecně bez rozdílu věku, v praxi od 18 let), pokud je schopen na odpovídající úrovni samostatné studovat a má vlastní zodpovědnost za vzdělávací postup a cíl, kterého chce dosáhnout.

Poznámka: Přes zmíněnou multimediálnost systému DiV zůstávají stále základním studijním materiálem

tištěné texty, které se však zásadním způsobem liší od textů používaných v prezenčním studiu. Pro DiV se používají tištěné pracovní materiály sestavené problémově - plné otázek, textových vynechávek, námětů na cvičení, krátkých testů, shrnutí, zadání případových studií aj. Cílem je umožnit plnohodnotné, řízené samostatné studium a důležitým znakem je fakt, že takové texty jsou před hromadným nasazením odzkoušeny na vzorku budoucích adresátů a jsou zpravidla psány zkušenými a speciálně školenými autory. Z toho je zřejmé, že studijní texty určené pro DiV jsou použitelné v jiných formách studia (prezenčním, korespondenčním, dálkovém apod.), ale nikoli naopak.

Jako součást celoživotního vzdělávání vychází DiV maximálně vstříc zájmům a možnostem všech občanů. Dostupnost DiV je dána tím, že při značné různorodosti zřizovatelů vznikají příslušné vzdělávací instituce prakticky po celém území státu. Přitom je v nich sdruženo mnoho autorů studijních materiálů, z nichž lze pak vybrat ty nejlepší pro každý studijní modul. Další podstatnou výhodou je možnost napojení na evropský systém DiV. Vybudování systému DiV vede k podstatnému rozšíření nabídky studijních příležitostí a skutečné demokratizaci přístupu ke vzdělání.

studium externí - zvláštní forma studia podle individuálně stanoveného studijního plánu, v němž se stanoví podíl osobní účasti studenta zejména na seminářích, cvičeních, termíny zkoušek, určí se témata seminárních i ročníkových prací, harmonogram jejich odevzdání a další podmínky, včetně způsobu zakončení studia.

studium flexibilní - termín používaný zejména v souvislosti s distančním studiem; znamená studium podle plánu, který byl sestaven zcela podle potřeb studujícího.

studium interaktivní - studium s vysokou účastí adresáta, který má mnoho možností projevovat se slovně, písemně (graficky) nebo oběma způsoby během vyučování. Výuka je přitom řízena přímo učitelem nebo (v současné době častěji) programem a zprostředkována počítačem (např. interaktivní jazykové programy).

studium kombinované - studium, během něhož jsou plánovitě střídány různé formy (např. distanční a prezenční nebo korespondenční a dálkové apod.).

studium korespondenční - forma studia, pří němž nedochází k žádnému osobnímu kontaktu s učiteli, ani s ostatními účastníky studia, protože komunikaci zprostředkovává poštovní služba - v tom se podobá distančnímu studiu - na rozdíl od něj však se nepoužívá multimediálních prostředků a pomůcek a způsob organizace studia i studentský servis jsou odlišné.

studium prezenční - forma, studia, při níž se vyžaduje každodenní fyzická účast studentů (někdy se také nazývá denním studiem) a v jistém smyslu představuje opak distančního studia.

studium samostatné - v systému distančního vzdělávání znamená sebevzdělávací činnost studujících, kteří pracují převážné se speciálně metodicky zpracovanými multimediálními pomůckami, bez častého (každodenního) kontaktu s učitelem (tutorem), vypracovávají samostatné práce a skládající zkoušky, integrující a odrážející stupeň pochopení učiva.

studující - (dospělý) účastník distančního studia, přičemž pojem dospělost není chápán v úzce právním smyslu (dosažení hranice 18 let), nýbrž ve smyslu celkové mentální zralosti a schopnosti přijmout plnou odpovědnost za své vzdělávání, která přichází obvykle až ve vyšším věku.

Poznámka: Termín studující je zaveden k odlišení od pojmu student, používaného pro označení účastníka středoškolských studií a (prezenčního) studia vysokých škol.

systém distančního vzdělávání

1) soustava všech institucí vzdělávajících touto formou na určitém území;

2) komplex koncepčních, metodických (didaktických) a organizačních (logistických) opatření použitých při realizaci této vzdělávací formy v rámci jedné vzdělávací instituce.

systém hodnocení (hodnotící) - komplex kritérií a aktivit, které vzdělávací instituce, tutor, evaluátor, oponent, recenzent či examinátor používají při posuzování kvality hodnoceného objektu nebo subjektu; viz také hodnocení výsledků studia.

systém kreditový - viz kredit.

školení - alespoň jednodenní vzdělávací aktivity, týkající se určité oblasti výkonu povolání (změny zaměření profese, rozšíření či prohloubení vědomostí a dovedností potřebných k výkonu profese, např. v souvislosti se změnami právních, technických, materiálových, technologických, bezpečnostních či dopravních předpisů apod.).

V DiV má zvláštní význam pro odbornou přípravu tutorů, autorů výukových materiálů, konzultantů, examinátorů, instruktorů aj. specialistů činných v této oblasti.

školné - viz kurzovné.

technické vybavení tutora – tutor musí mít k dispozici pro svoji činnost nezbytné technické vybavení. To může být jeho vlastnictvím (pak je kalkulováno v nákladech na honorář tutorovi) nebo jej musí vzdělávací organizace tímto zařízením vybavit nebo mu k němu umožnit přístup (telefon, fax, počítač s napojením na elektronickou poštu).

technik - odborný pracovník zabývající se instalací, implementací a údržbou technických prostředků používaných v DiV.

telematika – obor, zabývající se (zejména elektronickými) technologiemi šíření informací na dálku. Představuje spojení telekomunikačních prostředků a informatiky. Má stoupající význam pro oblast vzdělávání (zejména distančního).

technologie vzdělávání - souhrn poznatků o vyučovacím procesu (bez ohledu na jeho formy). Zabývá se zejména zkoumáním optimálních aplikací vyučovacích forem, metod i prostředků, sloužících k dosažení vzdělávacích cílů.

test - zpravidla písemná zkouška, obsahující větší množství položek stejných pro všechny zkoušené (testované). Výsledky lze kvantifikovat nebo alespoň objektivovat a celkové dosažené výkony srovnávat.

V DiV mají testy zvláštní význam a hojně se jích využívá pro zkoumání vstupních, průběžné dosahovaných i výstupních vědomostí a dovedností studujících.

test didaktický - zkouška vědomostí a (rozumových) dovedností, o níž platí charakteristiky uvedené pod heslem rest.

test průběžný; vstupní; výstupní, závěrečný - objektivované (standardizované) a zpravidla písemné zkoušky, charakterizované v pojmu test.

text učební - tištěný studijní materiál metodicky (didakticky resp. pedagogicky), psychologicky i graficky speciálně zpracovaný tak, aby v maximální míře usnadňoval samostatné studium.

Učební texty určené pro DiV jsou už na první pohled výrazně odlišné od běžných učebnic a skript. Nápadné je zejména členění textu, jeho grafická úprava, jeho „odlehčení" pomocí obrázků, schémat, grafů, piktogramů, různých symbolů a dalších názorných prvků. Při jejich konstrukci a posuzování pedagogické účinnosti se dbá zejména toho, aby:

- oddíly či kapitoly nebyly rozsáhlé, tvořily relativně uzavřené celky učiva a v jejich úvodu byly konkrétné formulovány dílčí cíle,

- číslování kapitol a oddílů bylo výrazné a přehledné (s často používanými odkazy);

- na začátku oddílu byla uvedena klíčová slova;

- odstavce byly krátké, bez složitých souvětí a nejasných formulací;

- se používalo více druhů písma (různé velikosti i tloušťky, podtrhávání, kurzívy apod.);

- se zařazovala marginální hesla, rámečky, shrnutí resp. přehledy hlavních myšlenek a souvislosti;

- v textu byla vynechána místa pro doplňování nebo poznámky;

- často se vyskytovaly příklady, aplikace, řešené úkoly, ale i problémové otázky (viz poznámka) či krátké testy,

- na konci kapitol byly uváděny stránkové odkazy na odbornou literaturu;

- na konci textu bylo formulováno zadání samostatné práce (assignmentu);

- v příloze byla zařazena modelová řešení otázek, problémů a úkolů (klíč).

Poznámka: problémovou je taková otázka, na kterou studující nenalezne explicitně vyjádřenou odpověď v předcházejícím textu; správnou odpověď musí utvořit sám, na základě porozumění a aplikace osvojeného učiva.

V určitých případech se nepodaří nebo se považuje za neúčelné (například při malém počtu studujících) připravit veškeré výukové materiály ve formě, která zcela odpovídá požadavkům na samostatné studium. Tyto situace se řeší tím, že pro uvedené partie učiva se použije určitá učebnice, monografie nebo jiná odborná publikace a k ní se zpracuje speciální metodická příručka, podrobně uvádějící, jak s tímto textem nakládat, v jakém pořadí a jaké kapitoly resp. jejich části studovat. S manažerem kurzu nebo projektu by se měl ještě dohodnout počet tutoriálů a požadavky na odborné znalosti tutorů Takové řešení bude však vždy provizóriem a je velmi pravděpodobné, že se nepodaří dosáhnout didakticko-pedagogické úrovně „pravého" distančního výukového materiálu. Znamená to tedy, že studium běžné učebnice či ryze odborného textu bude i se speciální metodickou příručkou vždy náročnější a méně komfortní než "klasický" distanční výukový materiál. Je otázkou prestiže vzdělávací instituce, aby se k těmto provizorním řešením uchylovala co nejméně a pouze ve zcela odůvodněných případech.

transfer kurzu – přebírání již hotového kurzu vytvořeného jinou vzdělávací organizací v ČR nebo v zahraničí za přesně stanovených podmínek včetně finančních.

tutor - specifický termín, užívaný k odlišení od pojmu učitel jako jednoho z ústředních subjektů prezenčního studia. Tutor je metodický zprostředkovatel distančního studia a hodnotitel výsledků. Jeho charakteristické povinnosti zahrnují zejména:

- pomoc při výběru studijního programu, kurzu a studijních pomůcek (materiálů) zájemcům o distanční studium,

- pomoc při řešení studijních i osobních problémů studujících během studia;

- konzultace týkající se obsahu učiva;

- opravy (hodnocení) a včasné odesílání samostatných prací přidělených studujících

- celkové hodnocení výsledků studia přidělených studujících;

- písemná hlášení o průběhu a výsledcích tutoriálů;

- shromažďování, třídění, zpracování a odesílání formulářů studujících s jejich náměty a připomínkami k průběhu studia, dosahovaným výsledkům

a zkouškám. Jen výjimečné plní také funkci examinátora.

tutoriál - didaktická (vyučovací) metoda, specifická pro DiV, realizovaná tutorem. Jde o většinou nepovinná společná setkání studujících a tutora, jejichž cílem je získat přehled o studijních povinnostech, charakteru a nárocích na samostatné práce, zkoušky, o závazných termínech pro jejich plnění, zodpovídání individuálních dotazů k průběhu a výsledkům studia, k určitým částem učiva apod.

Stručně řečeno jde o příležitost pro studující přicházet s vlastními názory i osvojenými vědomostmi a získávat od tutora i ostatních vnitřní zpětnou informaci o dosažených studijních výsledcích.

Zvláštním druhem tutoriálu je workshop.

tvorba pojmové mapy je myšlenkový proces, který vrcholí vizuálním zobrazením souvislostí mezi poznatky dané oblasti učiva. Každý pojem, vlastnost nebo příklad pojmu je v jednom kruhu. Vztahy mezi pojmy a vlastnostmi pojmů jsou znázorněny spojnicemi a šipkami a „spojovacími slovy“, která popisují povahu jednotlivých vztahů“.

typ studia - u graduálního vysokoškolského studia (které vede k získání akademických titulů), jde o studium bakalářské, magisterské a doktorské.

učení flexibilní - viz studium flexibilní.

učivo - komplex poznatků (tj. vědomostí, vztahů mezi nimi a dovedností), které si má studující osvojit v rámci určitého studijního programu nebo kurzu.

učivo - obsahově odborná charakteristika - patří k nejdůležitějším parametrům pro posouzení kvality vzdělávacího programu. Při výběru hledisek, signifikantních pro distanční programy, se vychází především z následujících skutečností:

- studující se učí převážně bez kontaktu s učitelem;

- pracuje samostatné se studijními materiály a pomůckami;

- vypracovává řadu studií, projektů, eseji, výpočtů event. výkresů, laboratorních prací apod. jen podle písemných návodů a zadání.

Tyto okolnosti vedou ke zvýšeným nárokům na koherenci jednotlivých částí studijního programu, konzistentnost celého systému učiva a jeho dávkování. Častá modulární výstavba kurikulí DiV vyžaduje pokud možno přesné vymezení vstupních požadavků na vědomosti a dovednosti i konkrétní popis cílové struktury. Logická skloubenost učiva i propracované mezipředmětové vztahy by měly být zcela výrazné. Součástí této části projektu DiV musí být i popis (zadání a přehled) požadovaných samostatných prací i testů a písemných zkoušek Při posuzování kvality projektu DiV je nutné zvlášť zkoumat, zda systém učiva a požadovaných samostatných prací je adekvátní vytýčeným cílům, tj. zda lze předpokládat, že osvojení učiva a vyřešení zadaných problémů (spolehlivě) zaručí splnění výukových cílů. Tyto cíle je účelné rozdělit do tří kategorií:

- komplexní, jejichž množina určuje profil absolventa a oblast činností, které je absolvent schopen vykonávat - tj. umožňuje jeho (nové) pracovní zařazení;

- dílčí, svázané s problémovými okruhy učiva, které si v určitém předmětu, kurzu či modulu studující osvojuje a

- specifické, spojené s osvojováním nejnižších jednotek učiva.

Komplexní cíle by měly být vytýčeny v té části projektu, která se zabývá obsahem a strukturou učiva Dílčí a specifické cíle by měly být - spolu se vstupními požadavky - vymezovány v každém modulu, předmětu nebo výukové jednotce.

ukazatel (indikátor) – je poměrné vyjádření hodnot zvolených proměnných (počet studujících na 1 tutora, náklady na modul, počet účastníků v kurzu apod.).

úkoly studijní - souhrn explicitně formulovaných a věcně specifikovaných nároků, které musí studující splnit při přijímaní, v průběhu a na závěr distančního studia.

ukončení studia - řádné ukončení studia představuje jednak absolvování předepsaných zkoušek (testů, praktických prací) a vydání příslušného písemného záznamu vzdělávací institucí. Kromě těchto závěrečných aktů je ukončení studia zpravidla podmíněno i úspěšným absolvováním předepsaných průběžných úkolů a vzdělávacích akcí (seminářů, tutoriálů, laboratoří, praxe apod.).

K ukončení studia může dojít i dalšími způsoby. Při nesplnění studijních povinností (včetně neplacení předepsaných poplatků) studující nedostane žádné osvědčení (certifikát, diplom).

úvod má obvykle rozsah max. jednu (až jednu a půl) strany. Slouží k seznámení se studijním materiálem, obecnými rámcovými cíli studijního materiálu a autorem. Může obsahovat informace o zařazení studijního materiálu v rámci distančního balíčku. Rovněž může zahrnovat „poučení o studiu“ příslušného studijního materiálu. Slouží mimo jiné k navození atmosféry při studiu.

validizace (studijního programu, studia) - postup, jímž se ověřuje, nakolik daný studijní program nebo kurz splňuje vytýčené vzdělávací cíle.

vazba zpětná - termín přejatý z kybernetiky pro zjišťování podstatných údajů o stavu dynamických systémů za účelem jejich řízení (tj. zavádění opatření pro nápravu odchylek systému od stanoveného cíle).

vazba zpětná vnější - v rámci DiV jde o didaktická, organizační a administrativní opatření, umožňující manažérům, tutorům, konzultantům a examinátorům zjišťovat individuální i skupinové výsledky studia.

vazba zpětná vnitřní - v rámci DiV jde o didaktická opatření, umožňující každému studujícímu zjistit dílčí i komplexnější výsledky svého vlastního učení.

virtuální univerzita je server se softwarovým prostředím poskytujícím mnohostrannou podporu výuky. Prostřednictvím Internetu nebo Intranetu rozšiřuje výukové materiály, které mohou studující sledovat odkudkoliv pomocí běžného prohlížeče www, jako je Netscape nebo MS Internet Explorer. Výukové moduly mohou být v multimediální podobě, tj. vedle textů mohou obsahovat obrázky, fotografie, video a zvukové sekvence, hypertextové odkazy aj.

vstupní tutoriál je většinou věnován vzájemnému osobnímu seznámení tutora se studujícími a studujících mezi sebou navzájem, obecnému seznámení s obsahem a formou studia, organizačním sdělením a společnému stanovení studijního plánu včetně stanovení termínů odevzdání samostatné práce (TMA – Tutor Marked Assignment nebo česky POT – práce opravované tutorem). Jedná-li se o online kurz, studující se zde seznámí s jeho podobou, získají osobní vstupní hesla ke kurzu apod.

výsledky (modelové) - viz klíč.

vzdělávací instituce – škola nebo jiná instituce (právnická osoba), která nabízí vzdělávací produkt a realizuje vzdělávací aktivity. Musí zajišťovat studujícímu kompletní organizační servis tak, aby jeho časové ztráty byly minimální. Patří sem:

- organizace rozesílání výukových textů a pomůcek (pro každý studijní modul tzv. studijní balík),

- organizace a kompletní servis pro studujícího v případě povinných i nepovinných prezenčních setkání (tutoriály, letní školy, zkoušky aj.),

- vedení databází studujících, tutorů, zkoušejících a další logistické prvky,

- poradenství při výběru studia a sestavení studijního programu podle potřeb studujícího.

vzdělávání celoživotní - proces, do něhož vstupuje (v určitých fázích povinné, v jiných podle vlastního rozhodnutí) každý občan během svého života a který zahrnuje všechny typy a formy vzdělávání poskytované vzdělávacími institucemi, a to od předškolní výchovy, přes povinnou školní docházku, výběrové středoškolské a vysokoškolské vzdělávání až k dalšímu postsekundárnímu i postgraduálnímu studiu, včetně rekvalifikačních, osvětových, jazykových a zájmových kurzů

vzdělávání dálkové - viz studium dálkové.

vzdělávání distanční - viz studium distanční

vzdělávání externí - viz studium externí. vzdělávání flexibilní - viz studium flexibilní.

vzdělávání kombinované - viz studium kombinované.

vzdělávání na míru systém vzdělávání, který by měl umožňovat studujícímu sestavit si studijní program podle svých skutečných potřeb a požadavků.

vzdělávání profesní - všechny způsoby přípravy na povolání, následující po povinném základním (všeobecném) vzdělávání.

vzdělávání samostatné - viz studium samostatné.

WBT - angl. Web-Based Training = "vzdělávání pomocí webových technologií". Jedná se o vyšší úroveň CBT, kdy počítače využívané k "vzdělávání za podpory počítačů" jsou připojeny na síť Internet Ţ on-line vzdělávání.

workshop - v rámci DiV druh tutoriálu, v jehož průběhu jde především o výměnu názorů, zkušeností a tematicky vymezených odborných poznatků mezi studujícími, kterou tutor pouze moderuje.

zásady srozumitelnosti textu:

- text se člení na krátké odstavce,

- odstavec obsahuje pouze jednu hlavní myšlenku,

- formulované věty jsou krátké, bez souvětí a vztažných zájmen,

- všude, kde je to možné, se používají česká slova (výrazy),

- při použití přejatých slov nebo zkratek jsou tyto okamžitě v textu definovány (třeba i opakovaně),

- srozumitelnost také znamená názornost (obrázky, doplňky textu, poznámky, vysvětlivky apod.).

závěrečný tutoriál je věnován komplexnímu zhodnocení studia ze strany studujících, závěrečnému pohovoru, zkoušce, obhajobě písemné práce či jiné formě zhodnocení výsledku studia ze strany vzdělavatelů.

zdroje pro odpovědi umožňují kontrolu a plnění aktivit. Nejedná se o jednoznačné závěry, ale např. o popis možností, aplikované příklady (případové studie), výčty důležitých informací, hypertextové odkazy na vhodné informace, odborné publikace, záměrně řízenou týmovou práci apod.

zkoušející - viz examinátor.

zkouška písemná (viz též test) - diagnostická aktivita, zkoumající prostřednictvím zadaných témat, problémů nebo otázek stupeň zvládnutí (rozsah a hloubku i vzájemnou provázanost) úseků učiva, modulů nebo ještě větších učebních celků. Podle účelu může jít o zkoušku:

- průběžnou,

- přijímací,

- talentovou,

- vstupní,

- závěrečnou.

zkouška ústní - diagnostická a klasifikační metoda v rámci DiV málo používaná (pro svou zdlouhavost a nízkou objektivitu, neumožňující srovnávání výsledků dosažených jednotlivými studujícími).

30	31	01	02	03	04	05
06	07	08	09	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30	01	02	03

Distanční vzdělávání

Slovník DiV