III. národní konference s mezinárodní účastí
Distanční vzdělávání v České republice – současnost a budoucnost
„Uplatnění distanční formy pro vzdělávání dospělých“

Pracovníci CDV UP (Mgr. Irena Hoblíková, Mgr. Monika Všetulová a Mgr. David Nocar) se aktivně zúčastnili III. národní konference s mezinárodní účastí Distanční vzdělávání v České republice – současnost a budoucnost „Uplatnění distanční formy pro vzdělávání dospělých“ pořádané Národním centrem distančního vzdělávání a Českou asociací distančního univerzitního vzdělávání ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem, o.p.s a Fakultou strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Konference se konala v budově Spořitelní akademie v Brně ve dnech 30. 6. až 2. 7. 2004 a záštitu nad touto konferencí převzal náměstek ministryně školství doc. RNDr. Petr Kolář, CSc.

Třídenní konference se zúčastnilo cca 150 účastníků převážně z vysokoškolského prostředí. Všechny příspěvky byly silně poznamenané faktem, že DiV v ČR je stále v počátcích svého rozvoje. Pouze FPH na VŠE v Praze má s praktickou realizací distanční formy studia dvouleté zkušenosti (opět pouze jedna fakulta, jeden obor nikoliv celá vysoká škola!). Většina referátů se věnovala buď obecným shrnutím zkušeností nebo dílčím problémům souvisejícím se zaváděním distančních prvků do kombinovaného studia.

První den probíhala diskuse ve společném plénu. Zazněly zde některé zajímavé příspěvky zabývající se např. problematickým legislativním ukotvením DiV, absencí jednoznačného definování DiV ve vztahu ke KS (Liška) a problémům se zaváděním DiV na VŠ a jeho začlenění do organizační struktury dané instituce (Babinský, Bejček, Hoblíková (prezentace), Krajková, Kvida). V podstatě lze na základě vyslechnutých příspěvků konstatovat, že zavádění DiV na jednotlivé vysoké školy není řízeno centrálně, ale je v rukou dílčích subjektů a tudíž probíhá zcela nekoordinovaně. S tímto přístupem samozřejmě souvisí propastné rozdíly ve zkušenostech s realizací distančního studia nejen mezi vysokými školami, ale dokonce mezi fakultami či jinými pracovišti v rámci jedné VŠ! Často se stalo, že se účastníci z jedné instituce dovídali o aktivitách svých kolegů až právě na této konferenci. Tento jev nebyl bohužel ojedinělý. Z toho plyne, že DiV bude zřejmě ještě dlouhou dobu záležitostí dílčích aktivit nikoliv masovou záležitostí. Domnívám se, že největší pohnutkou k systémovému řešení DiV na VŠ bude až reálné porovnání ekonomických aspektů centrálně a parciálně řešeného DiV na VŠ. Realizace DiV je sama o sobě velmi nákladná záležitost, nicméně nesystémové DiV bude mít nepochybně nižší (a samozřejmě opět pouze parciální) ekonomický přínos. Dalším důvodem pro vytvoření a REALIZACI jednotné koncepce DiV na VŠ je aspekt jakosti. Jak může vysoká škola bez centrálního pracoviště systematicky podporujícího realizaci DiV zaručit kvalitu všech nabízených vzdělávacích programů, pokud nejsou stanovena jasná kritéria, standardy, doporučení pro realizaci distančního studia a nadefinovaná funkční zpětná vazba?

Druhý den probíhala diskuse ve dvou sekcích. První sekce byla zaměřena na zkušenosti se zaváděním DiV a tvorbu specializovaných studijních opor na jednotlivých VŠ. Druhá sekce se věnovala e-learningové podpoře distančního studia. Velmi cenné zkušenosti sdělil v rámci svého vystoupení především T. Kubálek, který se zasloužil o úspěšnou akreditaci navazujícího magisterského studia v roce 2002. Považuji za důležité zdůraznit, že akreditace byla udělena, aniž by studium bylo podepřenou e-learningovou platformou. Nejprve se realizátoři zaměřili na tvorbu elektronických studijních pomůcek. Zpočátku takto zpracovali 56 předmětů. V současné době mají tímto způsobem zabezpečeno 80 předmětů. V tomto roce fakulta přechází od Zoneru Context k LMS eDoceo. Vytvořené studijní materiály lze velmi snadno transformovat do LMS eDoceo, neboť se jedná o řídící systém podporovaný obecně požadovanými standardy. Organizátory studia (na jedné fakultě!) jsou proděkan pro pedagogiku a informatizaci, (programová) tutorka a tajemnice pro studijní záležitosti. Učitelé jsou proškoleni pouze v oblasti počítačové gramotnosti. Seznámení a poučení v oblasti metodiky DiV fakulta vůbec neřeší! Otázkou je, jaký vliv bude mít tato skutečnost na kvalitu a úspěšnost distančního studia. Nicméně v odborné literatuře se obecně doporučuje proškolit pedagogy pro DiV nejen v oblasti počítačových, ale i pedagogických kompetencí (L. Eger). Vzdělávání pedagogů se ve svých příspěvcích věnovalo pouze několik málo přednášejících. Kromě prezentace Mgr. Všetulové vycházející ze zkušeností s realizací kurzu Distanční minimum (prezentace), který realizuje naše pracoviště, se zde představil dr. Malach z OU (distanční kurzy pro manažery vzdělávání a lektory vzdělávání dospělých) a prof. Freiberg z ČVUT (projekt Sokrates-Grundtvig „Distanční vzdělávání pro instituce celoživotního vzdělávání“ - DEALL). Ostravské kurzy již prošly pilotním ověřením a jsou skvělou inspirací pro naše pracoviště. Případnou účastí v těchto kurzech bychom mohli mimo zajímavé informace získat cenné zkušenosti s realizací distančního kurzu jiným pracovištěm. Kurz je podepřen distančně zpracovanými materiály. Projekt DEALL je v současnosti ve fázi přípravy. Faktická realizace ucelených kurzů je značně časově náročná. Nicméně projekt je velmi zajímavý a svým charakterem připomíná kurz Příprava realizátorů DiV, který jsme v minulých letech nabízeli.

Poslední den byl ve znamení příspěvků pracovníků Univerzity Palackého v Olomouci. Postupně vystoupili dr. Cimbálníková (Řízení DiV na FF UP), doc. Mazal (E-learning na UP) a Mgr. David Nocar (E-learning v DiV) - prezentace. Vzhledem k tomu, že příspěvky byly silně orientované na praktickou stránku DiV, změnil i Mgr. Nocar svůj příspěvek a informoval posluchače o zdrojích, materiálech a dalších podnětech, které vytvořilo naše pracoviště pro podporu DiV. Zaměřil se na představení webových stránek pracoviště (zajímavých odkazů a materiálů k e-learningu) a poté představil CD-ROM LMS. Jeho vystoupení vyvolalo značný ohlas a zájem nejen o aktivity Centra, ale i o případnou účast v kurzu Distanční minimum.