Pro autory

Příručka pro autory

verze pro tisk

Zpracovala: Mgr. Monika Všetulová, Olomouc: 2004

Obsah
Co je to distanční vzdělávání?
Jak se tvoří distanční text?
V čem spočívá metodická úprava textu?
Publikace: Studijní texty v distančním vzdělávání
Praktický návod pro psaní distančních textů
Použité zdroje
 

Co je to distanční vzdělávání?

Distanční vzdělávání (DiV) je definováno jako: „…multimediální forma řízeného studia, v němž jsou vyučující a konzultanti v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně odděleni od vzdělávaných. Multimediálnost zde znamená využití všech distančních komunikačních prostředků, kterými lze prezentovat učivo – tj. tištěné materiály, magnetofonové i magnetoskopické záznamy, počítačové programy na disketách či CD nosičích, telefony, faxy, e-mail, rozhlasové a televizní přenosy, počítačové sítě (INTERNET)…" (Průcha a Míka, 2000).

Specifické rysy distančního vzdělávání se samozřejmě odrážejí i v charakteru tištěných studijních textů, které jsou i přes výše uvedenou multimediálnost DiV stále považovány za základní studijní materiály (Průcha a Míka, 1998). Studijní texty pro DiV se však zcela zásadním způsobem liší od textů používaných v prezenčním studiu, neboť jsou metodicky (didakticky, resp. pedagogicky), psychologicky i graficky speciálně upraveny tak, aby umožnily a maximálně podporovaly plnohodnotné, řízené samostudium účastníků vzdělávacích aktivit a podnítily tak úspěšné dosažení vzdělávacího cíle (více viz Průcha a Míka, 2000).

V praxi to znamená, že:

• učivo je prostřednictvím promyšleného členění/strukturování textu systematicky dávkováno,

• a text je graficky upraven tak, aby i pomocí vizuálních prvků aktivizoval učební aktivitu studujících. 

V distančním textu je třeba účelně propojit logickou strukturu výuky s prvky, kterými lze alespoň částečně nahradit atmosféru vznikající ve skupině a v interakci studujícího a vyučujícího. Logickou složku výuky lze v distančních textech vytvořit pomocí těchto prvků: cílevědomým členěním textu na úvod/výklad/závěr; zařazením schémat, přehledů, příkladů a ilustrací. Atmosféru lze navodit pomocí stylu psaní a typografické podoby textu. Důležitou roli hrají prvky zajišťující aktivitu studenta (stanovení učebních cílů, tvorba průvodce studiem, zařazení otázek, úkolů, testů, příkladů, shrnutí, klíčových pojmů).

„…Studijní materiál pro DiV musí být zpracován tak, aby  byl studujícím pochopen „na první pokus“, aby se studující snadno orientoval v doporučeném učebním postupu….musí mít vysokou odbornou úroveň, ale musí být také srozumitelný, dobře čitelný a přitažlivý (více viz Bartoňková, Cimbálníková 2003). 

Nejnápadnější odlišností distančního studijního textu od textu určeného pro prezenční studium je jeho vertikální rozdělení na hlavní a popisný sloupec. Hlavní sloupec obsahuje hlavní výukový text (navíc také obrázky, tabulky, příklady apod.) a zabírá 70-80% tiskové plochy stránky. Popisný sloupec tvoří 20-30% šířky tiskové plochy stránky a probíhá celým studijním textem jako permanentní glosátor, který upřesňuje, zohledňuje, oznamuje, upozorňuje, odkazuje apod. Je důležitým aktivizujícím prvkem distančního textu, neboť je také prostorem pro poznámky studujících, dopisování detailů, řešení problémů apod. Popisný sloupec je stěžejním pilířem metodické kvality textu. Obsahuje: stručné glosy k textu v hlavním sloupci, stručný popis obrázků a tabulek, obrázky a ikony (malé vizuální symboly, které slouží k nápadnému označení metodických prvků v textu). Více viz Bartoňková, Cimbálníková (2003), Bednaříková (2002), Eger (2002), Hejtman (1999).
 

Jak se tvoří distanční text?

Text je postupně tvořen ve třech fázích:

První fáze: odborník napíše souvislý text podle předem stanovených požadavků na úroveň metodického zpracování. Vytvoří otázky, příklady, cvičení, zařadí grafiku, závěrečné shrnutí, seznam literatury apod. Text technicky upraví podle potřeb zadavatele.

Druhá fáze: metodik provede metodickou úpravu textu. Posoudí zda text plní funkce nutné pro distanční formu studia: vede čtenáře, usměrňuje jeho samostudium, poskytuje dostatečnou zpětnou vazbu a umožňuje samostatné vyzkoušení jeho pokroku ve studiu.

Třetí fáze: grafik zpracuje text do jednotné a systematické výtvarné úpravy, aby text byl přehledný a kompatibilní s dalšími texty. Více viz Bednaříková (2002).
 

V čem spočívá metodická úprava textu?

Odborník garantuje odbornou úroveň předkládaného studijního materiálu. Metodik posuzuje, zda materiál naplňuje didaktické principy distančního studijního textu. Při posuzování jeho pedagogické účinnosti se dbá zejména na to, aby:

1. text zohledňoval vstupní znalosti studujících a vedl k dosažení požadovaných výstupních znalostí absolventů studia,

2. struktura textu byla logická, jednotlivé kapitoly/oddíly byly vzájemně vyvážené (jak rozsah tak obsahová úroveň) a tvořily relativně uzavřené celky,

3. v úvodu každé kapitoly/oddílu byly konkrétně (a hlavně správně) formulovány dílčí cíle a doba potřebná ke studiu,

4. průběh učebního procesu byl postupně efektivně usměrňován prostřednictvím Průvodce studiem,

5. aktivita studujícího byla soustavně povzbuzována např. úkoly, otázkami, cvičením, testy apod. a studující získával účinnou zpětnou vazbu o svém pokroku ve studiu,

6. u jednotlivých kapitol byla zachována jednotná struktura: cíle kapitoly, doba potřebná ke studiu, průvodce studiem, vlastní výklad, shrnutí, kontrolní otázky a úkoly, pojmy k zapamatování,

7. text byl členěn na krátké odstavce, které obsahují jednu hlavní myšlenku; věty nebyly příliš dlouhé; a aby se v textu nevyskytovalo příliš mnoho cizích slov a byl psán nelineárně,

8. se promyšleně používalo více druhů písma apod.

9. byla do textu zařazena schémata, přehledy, tabulky, diagramy ke shrnutí klíčových poznatků a jejich vztahů a staly se tak přehledným zdrojem zásadních informací,

10. byl v textu efektivně využíván popisný sloupec.
     

Publikace: Studijní texty v distančním vzdělávání

Následující text byl částečně převzat z publikace: Eger, L., Bartoňková, H. Studijní texty v distančním vzdělávání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 64 s.  ISBN 80-244-0755-8. 

Tento distanční studijní materiál vznikl v listopadu roku 2003 pro potřeby Centra distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci. Text je základním studijním textem pro stejnojmenný modul kurzu Distanční minimum.

Cílem studijního materiálu je podat čtenářům základní informace o metodice psaní distančního studijního textu a o jeho náležitostech. Text vznikl spojením a inovací dvou původně samostatných publikací Eger, L.: Jak tvořit distanční text a Bartoňková, H., Cimbálníková, L.: Seminář pro tutory a autory studijních textů distančního vzdělávání.

V prvních pěti kapitolách (autor Ludvík Eger) jsou zachyceny širší souvislosti tvorby distančních textů (např. strategie psaní, cíle, interakce, vizuální prvky). Kapitoly jsou inovované a doplněné o nové poznatky z teorie i praxe psaní distančních textů. Inovaci textu spolu s autorem zpracovávala M.Všetulová a L.Snášelová.

Závěrečná šestá kapitola (autorka Hana Bartoňková) je praktickým návodem jak postupovat při samotné práci na studijních textech pro distanční vzdělávání. Tuto kapitolu Vám ve zkrácené podobě předkládáme k nahlédnutí. Celý text lze zakoupit v prodejně skript Univerzity Palackého v Olomouci: 

Kontakt:

Prodejna skript a učebnic VUP
Biskupské náměstí 1, 771 11 Olomouc
E-mail: prodejna@vupnw.upol.cz
Příjem objednávek • fax: 585 631 786 • tel.: 585 631 783

 

 

Praktický návod pro psaní distančních textů

Podstata denního (prezenčního) studia spočívá v bezprostředním kontaktu studenta s vyučujícím. Přednášku, seminář nebo cvičení by vždy měly tvořit (spolu s osobností učitele) dva základní faktory:
 

Logická struktura

Atmosféra ve třídě, skupině, gesta, mimika

 

Podstata distančního vzdělávání spočívá v práci se studijním materiálem. Ten však musí zahrnovat rovněž tyto dvě složky. Následující tabulka nám ukazuje prvky, které nám pomohou k tomu, aby měl studijní materiál logickou strukturu, a které nám alespoň částečně nahradí atmosféru vznikající ve skupině a v interakci studujícího a vyučujícího.

Tabulka : Základní složky výuky

Logická struktura	Atmosféra
úvod, výkladová část, závěr	styl psaní
schémata a přehledy	typografická podoba textu
příklady
ilustrace
prvky zajišťující  aktivitu studenta (otázky, úkoly, testy, klíč)

Po celou dobu tvorby studijního materiálu určeného pro distanční studium musíme brát v úvahu fakt, že student distančního studia je v jistém osamocení od lektora a ostatních studujících. Proto musí být studijní materiál zpracován tak, aby byl studujícím pochopen „na první pokus“ a aby se studující snadno orientoval v učebním postupu, který je mu doporučen. Studijní materiál musí mít vysokou odbornou úroveň (odpovídající v našem případě požadavkům kladeným na studující diplomového studia), musí však být také srozumitelný, dobře čitelný a přitažlivý.

Obsah studijního materiálu

Než začnete psát studijní materiál je třeba, abyste si jasně definovali vstupy, tzn. potřebné vstupní znalosti a schopnosti, kterými by měl studující disponovat, aby mohl studovat váš studijní materiál. Rovněž musíte mít zcela jasně definované výstupy. Obsah by měl být určen tak, aby po jeho nastudování byla změna znalostí měřitelná. Definice vstupů a výstupů je nutná také proto, aby byl každý studijní materiál relativně samostatný a snadno zařaditelný mezi ostatní studijní materiály daného studia.
 

Obrázek : Tvorba obsahu studijního materiálu
 

 

 

6.1 Struktura studijního materiálu

Nyní si ukážeme, co musí každý studijní materiál určený pro DiV obsahovat.

 

Obrázek : Struktura distančního textu

 

1. Obálka
   Obálka by měla být graficky jednotná pro všechny studijní materiály využívané v rámci studijního programu.

2. Titulní list zahrnuje:

• název studijního materiálu, případně název disciplíny (předmětu), pro kterou je studijní materiál určen,

• název projektu, pro který je studijní materiál určen,

• jméno autora,

• místo, měsíc a rok dokončení studijního materiálu.

3. Obsah
   První a jedna z nejdůležitějších věcí v každém studijním materiálu je velmi podrobný a přehledný obsah, který umísťujte vždy na začátku studijního materiálu a doplňujte čísly stran, na kterých se příslušná část nachází.

4. Úvod/předmluva ke studijnímu materiálu
   Má obvykle rozsah max. jednu (až jednu a půl) strany.
   Slouží k seznámení se studijním materiálem, obecnými rámcovými cíli studijního materiálu a autorem.
   Může obsahovat informace o zařazení studijního materiálu v rámci distančního balíčku. Rovněž může zahrnovat „poučení o studiu“ příslušného studijního materiálu. Slouží mimo jiné k navození atmosféry při studiu.

5. Seznam a vysvětlení významu ikon používaných v popisném sloupci
   Každý studijní text určený pro distanční studium se dělí na tzv. hlavní sloupec a na sloupec popisný.
   Hlavní sloupec obsahuje hlavní výukový text viz níže.
   V popisném sloupci se užívají ikony, které slouží k upozornění na určitá (obvykle se opakující) místa v textu, např. literatura, shrnutí, úkol, průvodce textem atd. Tyto ikony musejí být v úvodu každého studijního materiálu dostatečně vysvětleny.

6. Výkladová část studijního materiálu rozdělená do kapitol
   Text by měl být rozdělen do kapitol tak, aby jedna kapitola představovala ucelenou část, kterou je možné nastudovat najednou.
   Kapitoly by měly být vnitřně dále členěny – maximálně však na tři úrovně, protože při dalším členění se již vytrácí přehlednost.
   Podmínkou je vysoká vypovídací hodnota názvů kapitol a podkapitol.
   Každý studijní text by měl být přehledný, srozumitelný, „čitelný“ a „čtivý“. Nezapomínejte, že student pracuje se studijním materiálem v jistém osamocení od autora, resp. lektora, proto musí být možné studijní materiál studovat i bez prezenční části studia.
   Každý studijní text určený pro distanční studium se dělí na hlavní a popisný sloupec.
    

Obrázek : Hlavní a popisný sloupec
 

 

 
Vlastní text kapitoly – hlavní sloupec

Hlavní sloupec obsahuje hlavní výukový text a je rozdělen na tyto části:

a)       Studijní cíle

Studijním cílem máme na mysli jasné formulování toho, co bude student po nastudování příslušné kapitoly umět, co bude schopen dělat.

Nesdělujete zde tedy to, co je správné pro společnost (tzv. výchovně vzdělávací cíl), ani to, čeho chce vyučující dosáhnout a jak toho dosáhne (tzv. pedagogický cíl) a rovněž na toto místo nepatří program vzdělávací akce nebo soupis základních pojmů a aktivit vyjadřujících to, co je třeba předat studujícím (to je obsah studia). Tyto informace se mohou objevit v úvodu celého studijního materiálu, případně jsou součástí projektu vzdělávací akce.

V úvodu každé kapitoly studijního materiálu se objevuje pouze cíl určený přímo studujícím – tedy studijní cíl.

Příklady správně stanoveného studijního cíle

Po prostudování této kapitoly budete schopni určit podstatu podnikové kultury a odlišit stupně intenzity podnikové kultury.

Po prostudování této kapitoly budete znát principy uplatňované v DiV a funkce, které tento způsob vzdělávání plní. Na základě toho budete schopni charakterizovat DiV a určit jeho výhody a nevýhody.

b)       Požadované vstupní znalosti

Zde jde opět o výše zmíněné vymezení vstupů. V úvodu každé kapitoly uveďte v několika bodech znalosti, jimiž by měl studující disponovat před zahájením studia. Zjednodušeně můžeme říci, že požadované vstupní znalosti pro příslušnou kapitolu se rovnají výstupům (tedy cílům) kapitoly, resp. kapitol předchozích. Tímto způsobem upravený začátek každé kapitoly studijního materiálu slouží rovněž  studujícímu jako jedna z možností, jak si ověřit, zda může postupovat ve svém studiu dále.

Příklad správně stanovených vstupních znalostí

Než začnete studovat tuto kapitolu, měli byste vědět, co je plánování, znát jeho základní schéma a jednotlivé etapy. Dále byste měli znát pravidla pro formulování cílů a stanovování priorit a umět podle nich formulovat cíle a stanovovat priority.

c)       Vlastní látka ke studiu

Abyste dosáhli přehlednosti, srozumitelnosti, čitelnosti a čtivosti, uvádíme několik zásad pro psaní studijního materiálu.

Zásady pro psaní studijního materiálu

Výběr učiva

Výběr učiva, tzn. odborná stránka příslušné vzdělávací akce záleží na vás jako na odbornících v příslušném oboru. Nezapomínejte však na to, že cílovou skupinou jsou učitelé a vycházejte zde především z definování vstupů a výstupů (viz výše).

Struktura učiva

Struktura učiva se v distančním studijním textu řídí několika hlavními zásadami:

• Text čleňte na krátké odstavce. Každý odstavec musí obsahovat pouze jednu hlavní myšlenku.

• Věty musí být (pokud možno) krátké, nepřesahující cca 20 slov. Vyhýbejte se dlouhým souvětím. Nebojte se vyškrtnout, vynechat větu, bez které je myšlenka již jasná. Můžete přemístit část věty a začít ji jako novou. V souvětích se snažte omezovat vedlejší věty. Hlavní věty usnadňují orientaci v textu.

• Vyhýbejte se více negativům v jedné větě. V opačném případě (čehož si jistě nemůžete nevšimnout) se věta stává nesrozumitelnou.

• Na všech místech, kde je to možné, používejte obvyklá a dobře známá slova. Všechny odborné termíny vysvětlete. Vyvarujte se odbornému žargonu. Vaši studenti ho nemusejí znát. Když  použijete přejaté slovo nebo zkratku, ihned je definujte (třeba i opakovaně). Slova používejte ve správném kontextu.

• Každou ucelenou část textu srozumitelně označte. Využívejte nadpisů, mezititulků, kapitol a podkapitol a postranních hesel. Nadpisy by měly být atraktivní a vystupující z textu. Nadpisy společně s cíli musí pomáhat studujícím v řízení studia. Proto u nadpisů používejte různá zvýraznění podle jejich důležitosti a to v sestupném systému. Race (1994) doporučuje užívání otázek v nadpisech a je přesvědčen o užitečnosti tohoto postupu. Když studující znají otázky, je pro ně snazší najít v textu odpovědi na otázky v nadpisech.

• Snažte se častěji využívat nelineárního textu (výčty, odrážky, schémata). Pokud při výčtu není jasně stanovené pořadí důležitosti jeho částí, pak nepoužívejte číslování, ale pouze odrážky (viz text, který právě čtete). Odrážky je vhodné zapisovat odděleně, protože máme tendenci je zpracovávat jako jednotlivé krátké myšlenky (Race, 1994). Dopřejete tím studentům možnost seřadit si jednotlivé části dle vlastní potřeby a na základě toho, co jim vyhovuje při učení.

• Je důležité zvážit užití různých druhů písma a stylů včetně umístění nadpisů a  číslování, protože to pomáhá studujícím v jejich orientaci. Všechny prvky distančního textu očíslujte: otázky, odpovědí, diagramy, tabulky, grafy, cvičení, hodnocené úkoly, stránky, kapitoly atd.

• Pokud je to možné, využívejte spíše induktivního postupu. Pokud vycházíte z příkladů z práce, zařazujte pouze ty, které jsou relevantní vzhledem k obsahu a cíli příslušné vzdělávací akce.

Ilustrace

V případě, že do studijního textu zařazujete obrázky nebo fotografie, dejte si vždy pozor na barvu pozadí takto zpracovaných materiálů.

Je vhodnější zařazovat do textu spíše náčrty, které třeba nejsou na první pohled tak působivé, ale ve výsledné podobě studijního materiálu jsou účelnější a tedy i účinnější.

Schémata a přehledy

Schémata a přehledy slouží ke shrnutí základních poznatků a jejich vztahů a jsou tak přehledným zdrojem klíčových informací.

Styl psaní

Hlavním cílem studijního textu určeného pro DiV musí nutně být (kromě vzdělávání v určité oblasti) navázání dialogu se studentem. Text nesmí být fádní, deklarativní, určený pouze pro memorování. Naopak musí být neustále povzbuzující, aktivizující, nutící k přemýšlení, heuristický, interaktivní. K tomu vám mimo jiné pomůže dodržování následujících zásad:

• Zvolte přátelský osobní styl, veďte dialog podle schématu „já“ a „vy“. Nevyužívejte příliš zájmen „my“ a „se“.

• Používejte kontrasty, řečnické otázky. Aktivizujte své čtenáře!

• Byli jste doposud zvyklí psát vše jazykem vědy? Při tvorbě distančního studijního materiálu můžete toto pravidlo občas porušit. Nemusíte samozřejmě ihned začít používat nespisovná slova, ale snažte se využít i neformálního stylu.

• Snažte se vždy vyjadřovat s přiměřenou mírou obtížnosti.

d)       Text pro zájemce, literatura pro zájemce

Základní studijní text je možné doplnit ještě o text určený zájemcům o širší nebo hlubší studium dané problematiky. Ze stejného důvodu je možné rozšířit i seznam literatury. Základní podmínkou pro zařazení těchto prvků je sdělit  studujícímu zcela jasně, že se jedná o doplňující informace, které nejsou součástí výstupů ani hodnocení. Text i literatura pro zájemce je v popisném sloupci doplněn speciální ikonou.

e)       Shrnutí

Shrnutí provádí zopakování klíčových bodů, což umožňuje studujícím rychlé přehlédnutí toho, co je důležité. Poskytuje i rychlou korekční službu. Shrnutí zařazujte na konci každé kapitoly. Musí být krátké a výstižné. Důraz je kladen na základní učivo. Můžete využít schématu nebo nelineárního text (odrážky, body).

f)        Průvodce studiem

Text průvodce studiem je typickou a nezastupitelnou součástí každé kapitoly. Studijní průvodce by měl mít podobu zvláštního odstavce nebo odstavců přímo v kapitole. Měl by se v ní objevit na těch klíčových místech textu, kdy je zásadně nutné na něco výkladově upozornit, poskytnout metodickou pomoc nebo podat důležitou informaci ke studiu. Text průvodce nemusí být jen akademicky rigorózní a strohý. Průvodce studiem je rovněž označen speciální ikonou. Bez studijního průvodce nesestavíte distanční text!

g)       Prvky podporující aktivitu studenta

Jedním ze základních principů, které je nutno dodržovat při psaní studijních textů určených pro distanční studium, je důsledně zajišťovat aktivitu studujících během studia. Prvky zajišťující aktivitu studenta můžeme rozdělit do několika skupin:

• Otázky, které přitahují pozornost k určitým místům v textu. Na tyto otázky nevyžadujeme odpověď. Jedná se o tzv. řečnické otázky. Zařazujte je do textu průběžně.

• Otázky, na které nevyžadujeme písemnou odpověď. Chceme ale, aby se studující nad těmito otázkami zamyslel a rozmyslel si odpověď na ně. Odpovědi může ve více či méně skryté formě nalézt přímo v textu, event. jsou tyto otázky řešeny při prezenční části studia. Zařadit je můžete jak v průběhu tak i na konci textu.

• Otázky, na které vyžadujeme písemnou odpověď. Tyto otázky by neměly být zodpověditelné jen tím, že se studující vrátí o několik stránek zpět a doplní si memorované učivo. Měly by být formulovány problémově tak, aby studujícího donutily přemýšlet, konstruovat, hledat řešení, používat indukce, dedukce, aplikace. Student však musí mít kontrolu, zda správně odpověděl. K těmto otázkám proto musí být vypracován klíč, nebo musejí být řešeny v průběhu prezenční části studia. Zařazujte je tehdy, když na ně přijde řada v souvislosti s probíranou látkou.

• Testy, kontrolní otázky, které slouží studujícímu k autokorekci a k ověření schopnosti postoupit dále v textu. K tomuto typu otázek je nutné, abyste doplnili klíč a podmínky pro další postup v textu, např. nutný počet bodů.

• Korespondenční úkoly, tzn. eseje, projekty, atd., které jsou zasílány autorovi k hodnocení. Výsledky jsou sdělovány studujícímu. Tento typ otázek slouží zpravidla jako podklad pro udělení zápočtu.

• Slepá zkouška umožňuje studentovi ověřit si před závěrečnou zkouškou, zda má dostatečné schopnosti k jejímu úspěšnému složení.

Doprovodný text kapitoly – popisný sloupec

Jak jsme již řekli, každý studijní text určený pro distanční studium se dělí na hlavní a popisný sloupec.

Popisný sloupec má šířku 20 - 30 %  tiskové plochy stránky.

Obsahuje stručné glosy k textu v hlavním sloupci a stručný popis obrázků a tabulek. V popisném sloupci se kromě textu objevují také ikony (výukové symboly, loga, obrázky atd.).

Tím probíhá celým textem kapitol permanentní glosátor, který upřesňuje, oznamuje, upozorňuje, odkazuje atd. V popisném sloupci je zašifrován další kousek učitele.

Popisný sloupec obsahuje:

• Komentář k textu

• Ikony upozorňující na určitá místa v textu

Komentáře k textu představují nejčastější typ textu v popisném sloupci. V zásadě jsou komentáře jádrem obsahu odstavců v hlavním sloupci. Někdy jsou totožné se zdůrazněným (tučným) textem, jindy je naopak vhodné zvolit synonymické vyjádření. Musíte dbát velmi na srozumitelnost. Pro všechny textové tvary v popisném sloupci platí zásada maximální stručnosti!

Do popisného sloupce zařazujeme ikony (obrázky, loga, symboly), které jsou v úvodu studijního materiálu uvedeny včetně jejich významu. Používejte je shodně v rámci všech studijních materiálů určených pro jeden studijní obor. Nejčastěji se ikony užívají pro opakující se prvky, např. literaturu, průvodce studiem, shrnutí, jednotlivé typy úkolů atd.

7)      Literatura

Na konci celého studijního materiálu, případně na konci každé kapitoly, musíte uvést seznam základní (použité) literatury. Ten můžete doplnit o seznam literatury pro zájemce o další studium dané problematiky. V tomto případě na to musíte explicitně upozornit. Seznam literatury uvádějte v abecedním pořadí a podle platné normy uvádění bibliografických záznamů. Uvedete-li doporučenou literaturu, zajistěte její dostupnost!

8)      Slovníček pojmů, klíčová slova

Slovníček pojmů není nezbytně nutná součást studijního materiálu. V důsledku však usnadní práci studentům a možná i vám. Jeho zařazení necháváme na vašem uvážení. Uvádí se v abecedním pořadí pojmů a ke každému pojmu je uvedeno krátké vysvětlení maximálně na pět řádků. Význam klíčových slov by měl studující umět osvětlit. U kratších kapitol stačí, když místo shrnutí uvedete klíčová slova jako námět k opakování. Na konec studijního materiálu můžete také zařadit věcný a jmenný rejstřík (index).  Jeho podstatou je vytvoření souhrnu důležitých pojmů a citovaných autorů podle abecedy s uvedením čísel stránek, na kterých se vyskytují v textu.

9)      Klíč k úkolům, k testům

Klíč je nezbytnou součástí tzv. autokorektivních cvičení. Zařazujte jej tehdy, když je třeba předat studujícímu zpětnou vazbu. Jestliže je správné zodpovězení otázek, event. dosažení určitého počtu bodů v testu podmínkou pro další postup v textu, musí být klíč součástí studijního materiálu.

 

Použité zdroje

BARTOŇKOVÁ, H., CIMBÁLNÍKOVÁ, L. Seminář pro tutory a autory studijních textů distančního vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003.

BEDNAŘÍKOVÁ, I. Vytváření studijních textů pro distanční vzdělávání. Olomouc: Andragogé, 2001. 64 s. ISBN 80-244-0755-8.

EGER, L., BARTOŇKOVÁ, H. Studijní texty v distančním vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 64 s. ISBN 80-244-0755-8. 

HEJTMAN, P. Píšeme distanční text. Stručná příručka pro budoucí autory. 1999.

PRŮCHA, J., MÍKA, J. Glosář distančního vzdělávání. Praha: Národní centrum distančního vzdělávání / CSVŠ, 1998. 

PRŮCHA, J., MÍKA, J. Distanční studium v otázkách. Praha: CSVŠ, 2000.

 

Autoři textu

PaedDr. Ludvík Eger, CSc.

Studium na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem absolvoval v roce 1987. V roce 1995 ukončil studium bloku ekonomických předmětů na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni. Kandidát věd v oboru pedagogika v roce 1998 na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1999 absolvoval kurz metodologie distančního a on-line studia Learning about Open Learning, Heriot Watt University. Účastnil se řady dalších kurzů a konferencí k problematice distančního vzdělávání a e-learningu.

Absolvoval zahraniční stáže v několika zemích EU zejména v projektu TEMPUS a v Polsku v projektu Arion. Další mezinárodní spolupráce se účastnil a účastní v projektech Phare CBC, Socrates Arion a Socrates Comenius. Úspěšně ukončil několik projektů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a působí jako lektor pro školský management a marketing také pro TU v Liberci a pedagogická centra.

V současné době pracuje na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni.

V oblasti distančního vzdělávání vedl od roku 1996 distanční kurz Management a ekonomika školy pro vedení škol a účastní se metodické práce pro Centrum celoživotního vzdělávání v Chebu. Nyní (od roku 2003) vede podobný e-learningový kurz. V oblasti e-learningu studoval, tvořil moduly nebo je i pilotoval v několika LMS a nyní pracuje také na pozici administrátora pro LMS Unifor na fakultě.

Výsledky práce v oblasti metodologie distančního vzdělávání publikoval na řadě konferencí. Nejznámější je v této oblasti publikace Jak tvořit distanční text (2000), která byla i s dotiskem v roce 2001 rozebrána a je využívána v řadě center celoživotního nebo distančního vzdělávání v ČR. Autor ji např. využil při vedení seminářů na PF UK v Praze nebo ZČU v Plzni. Počátkem roku 2003 byla provedena inovace na CD Jak tvořit distanční text II pro inovaci textů na UJEP v Ústí nad Labem a na ZČU v Plzni. Předložený text je další inovací, která je realizována se spoluautorkami z Univerzity Palackého v Olomouci.

Autor se také věnuje e-learningu a to i v mezinárodní spolupráci. Se zájmem byl také rozebrán mezinárodní sborník Eger, L. (ed) Příprava tutorů pro distanční výuku s využitím online formy studia (2002). V roce 2003 autor publikoval příspěvky k pedagogické stránce e-learningu, jeho evaluaci a strategii zavádění na konferencích v Ústí nad Labem, ve Zlíně, v Plzni a v časopise Aula a Technologie vzdělávání.

Autor spolupracuje s řadou předních odborníků v oblasti distančního vzdělávání v ČR a i s kolegy z EU a např. v květnu 2003 uspořádal mezinárodní a skutečně pracovní workshop k e-learningu na svém pracovišti v Chebu.
 

Mgr. Hana Bartoňková

Studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, obor: sociologie a andragogika v profilaci na personální management (1993 - 1997). Diplomová práce: Distanční vzdělávání na vysoké škole (v r. 1997 oceněná Cenou rektora UP). Od r. 1997: postgraduální doktorandské studium oboru andragogika na FF UP, profilace „vzdělávání dospělých“, specializace distanční vzdělávání.

 

V současné době pracuje jako odborný asistent a garant kombinovaného studia oboru andragogika (profilace "personální management", specializace "distanční vzdělávání") na FF UP v Olomouci. Vede a zpracovává oponentury závěrečných bakalářských a diplomových prací, vyučuje v denním i v distančním studiu (vzdělávací strategie, základy andragogiky, firemní vzdělávání...).

V září 1999 autorka působila v Centrálním institutu pro výzkum distančního vzdělávání při FernUniversität v Hagenu (SRN): odborné konzultace s prof. B.Holmbergem (rektor FernFachhochschule v Darmstadtu). V dubnu 2002 se v rámci projektu CALAM (viz zkratky) zúčastnila pracovního a studijního pobytu na University of Salford ve Velké Británii.

Výběr z publikační činnosti: 

Řečová hra o andragogiku. In: Kurikulum andragogiky. Olomouc 2002.

BARTOŇKOVÁ, H., ŠIMEK, D.: Andragogika. 1. vyd. Olomouc: 2002. ISBN 80-244-0394-3.

Bez distance aneb jak psát studijní materiál pro distanční studium na FF UP (interní materiál Střediska distančního vzdělávání FF UP). Olomouc: 1998.

Distanční vzdělávání jako progresivní vzdělávací technologie (sylabus určený studentům distančního studia). Olomouc: 1997.

Kol. autorů: Vybrané kapitoly z psychologie pro učitele etické výchovy. Olomouc: 2002. (Metodologická a didaktická úprava textu).